tisková zpráva České nukleární společnosti
Vláda proto rozhodla o výstavbě nového a chce projekt podpořit částkou 80 milionů eur. Státní subvenci s ohledem na desítky tisíc evropských pacientů využívající produkci reaktoru HFR nyní schválila i Evropská komise.
Reaktor (HFR – high flux reactor) provozuje nizozemské Seskupení pro jaderný výzkum a jaderné poradenství (NRG). To také iniciovalo diskuzi o projektu výstavby nového reaktoru s pracovním názvem Pallas. Nový Pallas HFR reaktor by měl nahradit ten dožívající v roce 2023.
Nizozemská vláda schválila v roce 2012 státní půjčku ve výši 80 milionů eur pro první fázi projektu (design reaktoru, výběrové řízení dodavatele a licencování). V červenci 2013 půjčku schválila i Evropská komise. Ve zdůvodnění uvedla, že uvažovaná částka tvoří jen malé procento celkových nákladů na výstavbu a že půjčka je cílená na přilákání soukromých investorů, kteří se ujmou dalších fází projektu (výstavby a provozu). Evropská komise při rozhodování zohlednila dlouhodobé zajištění dodávek radioizotopů evropským pacientům. Jedná se především o izotopy molybdenu a technecia (diagnostika v kardiologii, onkologii, neurologii a urologii), izotopy iridia (léčba nádorů v oblasti krku, hlavy a dělohy), lutecia a ytria (léčba nádorů žaludku, slinivky a střev) a mnoha dalších.
Pět zařízení zásobuje svět
Reaktor HFR funguje v nizozemském Pettenu od roku 1961. Z původního výzkumu zaměřeného na zkoušení jaderných materiálů se brzy přeorientoval na produkci lékařských radioizotopů. V posledních letech se dostal na pozici druhého největšího dodavatele na světě: produkuje 30 % světové a až 60 % evropské poptávky po izotopech využívaných k diagnostice a léčbě především nádorových onemocnění. Na světě kromě HFR fungují jen další čtyři velkokapacitní výrobci – ve Francii, v Kanadě, v Belgii a v Jižní Africe. Všechny jsou starší 40 let.
HFR prošel v roce 1984 velkou rekonstrukcí, při níž byla vyměněna reaktorová nádoba. Vzhledem k blížícímu se konci životnosti je však nutno provádět stále více oprav. V roce 2008 dokonce došlo ke světové krizi v zásobování radioizotopy – tři z pěti zařízení byly v pravidelné odstávce a na kanadském i nizozemském reaktoru byly zjištěny závažné závady a nebyly po odstávce uvedeny opět do provozu až do provedení nutných oprav.. Během pěti měsíců, kdy HFR neplánovaně nevyráběl, musela být stovkám tisíc pacientů odepřena radiodiagnostika pomocí izotopu Tc-99m. K dalšímu výpadku reaktoru HFR došlo v roce 2012 Stojí za zmínku, že během této krizové situace nahradily výpadek produkce dva reaktory: MARIA ve Swierku (Polsko) a náš výzkumný reaktor LVR-15. Řežský reaktor,který provozuje Centrum výzkumu v Řeži, se podílí na výrobě radioizotopů ozařováním terčů z vysoce obohaceného uranu již od roku 2011. Na výzkumném reaktoru LVR-15 bylo ozářeno stovky terčů, které jsou následně dopraveny v přepravních kontejnerech do ústavu IRE v Belgii na separaci molybdenu 99.