Student World

Většina anorganických pigmentů může být běžně rozpoznána například pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM/EDX), která odhaluje prvkové složení látky. Tento postup ale nemůže být použit v případě organických barviv a pigmentů, které ve své podstatě mají složení velmi podobné – všechny obsahují uhlík, vodík a kyslík.

Štěpánka Kučková s kolektivem se však na analýzu takových barev zaměřila. Konkrétně na pruskou modř, indigo a ftalocyaninovou modř, jelikož ty mohou sloužit jako nejvhodnější ukazatelé pro dataci a autentifikaci uměleckého díla. Pigmenty byly smíchány v různých koncentracích s uhličitanem vápenatým, doplněny olovnatou bělobou a pojeny několika kapkami lněného oleje. Tyto směsi byly natřeny v několika vrstvách na dřevěné destičky a nechaly se uschnout. Po vyschnutí barevné vrstvy se destičky rozřízly napůl, jedna polovina byla vystavena umělému stárnutí simulovaném zvýšenou teplotou (60 °C) a ultrafialovým zářením po dobu dvaceti týdnů. Druhá polovina sloužila jako kontrola. Ke zkoumání byl odebrán i vzorek barvy z obrazu přisuzovaného Josefu Čapkovi datovaného před rokem 1930, nicméně nejistého původu. K detekci pigmentů bylo použito několik analytických technik – infračervená spektroskopie FTIR (Fourier transform infrared spectroscopy), Ramanova spektroskopie a hmotnostní spektrometrie LDI-TOF (laser desorption/ionisation-time of flight).

Metody FTIR a Ramanova spektroskopie se ukázaly jako vhodné k určování všech běžně používaných modrých organických pigmentů. Při datovaní stáří obrazu je základem analýzy porovnávání odražených spekter modelového vzorku a uměleckého díla v místech, kde se objeví podobné deformace absorpčního spektra. Avšak nejcitlivější metodou, která navíc dokázala pracovat i s nejmenším množstvím vzorku (méně než 1 µg), byla hmotnostní spektrometrie LDI-TOF. Ve vzorku pocházejícím ze zkoumaného obrazu byla objevena ftalocyaninová modř, což autory vedlo k názoru, že obraz pravděpodobně není originálem. Tento nález totiž spíše napovídá původu obrazu nejdříve z let 1935-1938. Jak je vidět, padělatelé se zase mohou o trochu víc bát, že jim na lep jen tak někdo nesedne.

Původní článek: Kučková Š., Hynek R., Němec I., Kodiček M., Jehlička J., 2012, Critical comparison of spectrometric analyses of non-mineral blue dyes and pigments used in artworks, Surface and Interface Analysis 44, 963-967.

Zpracovala: Radka Nováková 

Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

autor