Student World

Beta Pictoris je pro astronomy starou známou. Vždyť to byla právě ona, u které byl už v osmdesátých letech objeven zbytkový disk. Měli jsme tak nepřímý důkaz o tom, že také u jiných hvězd vznikají planety. První z nich byly objeveny až o několik let později.

Před více než 10 lety pak byla u hvězdy Beta Pictoris objevena planeta o hmotnosti 7 Jupiterů. Díky jejím proporcím a velké vzdálenosti od hvězdy (9 AU) můžeme pozorovat přímo její oběh kolem hvězdy.

Evropská jižní observatoř nyní zveřejnila velmi zajímavou studii. Astronomům se podařilo najít stovky exokomet.

Komety jsou samozřejmě příliš malé na to, abychom je mohli objevit současnými metodami. Průměr jádra komety je obvykle v řádu maximálně kilometrů. To je příliš málo na měření radiálních rychlostí (hmotnost komety je téměř zanedbatelná v porovnání s hvězdou) i na pozorování tranzitů. Byť to druhé by bylo teoreticky možné u bílých trpaslíků, jejichž průměr je malý, takže i tranzit malého tělesa způsobí znatelný pokles. Beta Pictoris, která se nachází ve vzdálenosti 63 světelných let, ale bílým trpaslíkem není.

Jak se to tedy astronomům povedlo? Vyžili nejslavnější znak komet – chvost. Komety po přiblížení hvězdě produkují velké množství plynu a prachu. Tyto částice absorbují světlo a zanechají podpis ve spektru hvězdy v době, kdy tranzitují před ní. S trochou (větší) nadsázky se jedná o falešnou obří plynnou planetu, za kterou se ve skutečnosti schovává malé aktivní kometární jádro.

Vědci nasbírali od roku 2003 více než 1 000 spektrálních pozorování Beta Pictoris a objevili 493 jednotlivých komet. To ale není vše. Díky pozorováním se jim podařilo zjistit i parametry drah těchto komet.

Okolo Bety Pictoris obíhají dvě rodiny komet. Ta první je tvořena starými kometami, jejichž dráhy jsou ovlivňovány přítomností hmotné exoplanety. Tyto komety se pohybují po různých drahách a vykazují málo aktivity. Během nespočtu průchodů kolem hvězdy už zřejmě vyčerpaly zásoby ledu.

Druhá rodina je podstatně aktivnější a její členky mají velmi podobné dráhy. Jejich původ je tak patrně v rozpadu většího objektu. Analogii můžeme najít i ve Sluneční soustavě v tzv. Kreutzově skupině. Tyto komety objevuje už řadu let především sonda SOHO svými koronografy.

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.

autor Petr Kubala