Student World

Nové poznatky skutečně ukazují, že řada důležitých komponent se na naší planetu dostala díky planetkám a kometám – ať už organické sloučeniny, tak více či méně důležitá porce vody. Byl ale na Zemi dopraven i samotný život?

Obhájit samotnou panspermii je nesnadné, neboť ji v cestě stojí více než mnoho překážek. Může se vůbec život z nějaké planety dostat na cestu vesmírem? Tento problém byl spolehlivě vyřešen  díky nálezům meteoritů z Marsu či Měsíce na, které byly vystřeleny z domovského vesmírného objektu při dopadu jiného meteoritu a po dlouhé cestě čítající miliony let dopadly na povrch Země. Někteří vědci se dokonce domnívají, že meteorit ALH84001 v sobě ukrývá stopy marťanského života. Další problémy ovšem zůstávají: může vůbec život přežít miliony nebo spíše stovky milionů let zakonzervován v meteoroidu? Na tom se vědci neshodnou.

Dlouho se také předpokládalo, že transport meteoritů z jiného planetárního systému je velmi nepravděpodobný vzhledem k vysoké rychlosti „exometeoroidů“. Vědci z Arizonské univerzity a Astrobiologického centra poblíž Madridu ovšem nyní přišli na to, že výměna materiálu mezi Sluneční soustavou a blízkým cizím planetárním systémem mohla být v době, kdy byla Země velmi mladá, možná. Rychlost cizího meteoroidu totiž byla dle nových simulací až 50x nižší, než se původně předpokládalo.

Má to ovšem několik ale. Oba systémy musely mít malou vzájemnou rychlost a disponovat obří planetou. Podle simulací podobné podmínky mohly být splněny a Sluneční soustava si tak mohla vesele měnit obrovské množství materiálu se svými planetárními sousedy.

Tým simuloval celkem 5 milionů trajektorií mezi 4300 hvězdami v hvězdokupě a pracoval se třemi scénáři: odesílatel a adresát jsou hvězdy stejné hmotnosti jako Slunce, adresát má poloviční hmotnost Slunce a odesílat hmotnost Slunce a do třetice naopak. Výsledná pravděpodobnost činila pro jednotlivé scénáře 0,15; 0,05 a 0,12%. Není to mnoho, ale je to více než se původně čekalo. Pokud si představíte, že z obrovského množství materiálu bude zachyceno Sluneční soustavou 0,15%, je to slušný příděl.

Pokud by součástí výměny byly i základy života, mohl by se život po vesmíru šířit doslova jako epidemie.

Doporučujeme přečíst článek Tomáše Petráska, popisující novou studii z jiného úhlu pohledu na webu Vzdálené světy.

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno. 

autor Petr Kubala