Zajímavá je snad ale jedna možná historická souvislost. Dnešní evropský dort by mohl mít původ ve středověké a raně novověké Evropě. Původně nešlo o domácí pokrm, ale spíše o okázalost podávanou na hostinách. To, že dnes má dort různá „patra“ a šlehačkové ozdoby, je zřejmě pozůstatek toho, že původně měl vypadat jako město/hrad s hradbami, cimbuřími a věžemi. Symbolizoval moc velkých pánů, nejen se servíroval k jídlu (to přirozeně pouze pro vyvolené), ale předtím se i předváděl dvořanům a prostému lidu jako umělecké dílo – což ostatně i byl.
Symbolice moci odpovídalo i to, že dort byl schopen někoho „uzavřít/uvěznit“. Uvnitř něj proto bývali živí ptáci (drůbež, pávi), v některých případech ale dokonce i prase. Ostatně zvyk obalovat jídlem živá zvířata, aby v určitý okamžik po rozkrojení „obalu“ k překvapení hostů prchla ze svého vězení, popisuje už Petroniova Hostina Trimalchionova. Když si člověk představí, co ale prase uzavřené v dortu mohlo před svým vysvobozením provádět, zdá se, že takovýhle dort byl možná umělecké dílo, jistě ukazoval vysoký sociální status pořadatele hostiny, ale lze už pochybovat o tom, zda byl pak také k jídlu…
Zdroj: Massimo Montanari: Hlad a hojnost: Dějiny stravování v Evropě, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003
