Pivní perličky před pivním svátkem sv. Václava

Aktuality |

27. září, tedy předvečer svátku sv. Václava, je mj. i dnem českého piva. Ne že by z legend bylo známo něco o tom, jak sv. Václav zakládal pivovary a chmelnice, patrona pivovarníků a pivařů z něj ale učinil už Karel IV.




Letos Český svaz pivovarů a sladoven zkusil zaštítit oficiální projekt u příležitosti pivního svátku, přičemž zúčastněné podniky mají kromě speciálů nabízet i s pivem ladící gastronomii (viz http://www.denceskehopiva.cz).

Pojďme se teď podívat na několik pivních perliček, které snad nejsou všeobecně známé. Literatury o pivu vychází u nás samozřejmě spousta, níže zmíněný zdroj ovšem (alespoň myslím) neopakuje věci x-krát zmiňované jinde, ale sympaticky se zaměřuje hlavně na různé kuriozity. Následující lahůdky si dnes asi nedáte, jde o speciály na naše poměry zatím speciální až příliš.

Pivo a slámka

Sumerové pili pivo slámkou. Obvykle se uvádí, že to bylo proto, aby se takto odstranily mechanické nečistoty, obilky apod. Jenže – viz pití piva „brčkem“. Možná šlo i o způsob, jak se opít. Buď levně, nebo alespoň nějak – mezopotámská a egyptská piva byla asi dost slabá.

Sůl, moře a kouř

Pivovarský ječmen lze hnojit mořskými řasami, výsledkem je specifická vůně piva (mj. značka Kelpie – to je také australské psí plemeno, souvisí to nějak?). Mimochodem, mořskou/rybí/jódovou příchuť mají i některé whisky.
Pivo Gose je zase slané, vaří se z minerální vody u německého města Goslaru (naopak plzeňský pivovar má být výjimečný tím, že má vodu velmi měkkou).
V minulosti se slad sušil nad přímým ohněm, pivo tedy v chuti asi trochu odpovídalo verzi, která se dnes označuje jako rauchbier („uzená“, kouřová, opět trochu slaná příchuť).

Nic pro vegany

Do speciálních piv se přidávají živočišné produkty – ústřice, nebo mléčný cukr. Ten pivní kvasinky nezpracují, takže mléčně nasládlá chuť piva zůstane. Za války, v době mléka na příděl, se toto pivo doporučovalo v USA kojícím ženám.

Laktobacily, GMO kvasinky

Některá belgická piva využívají divoké (spontánní) kvašení, tedy kvasinky (a bakterie) volně ze vzduchu.

U pšeničných piv se ke kvašení někdy používají nejenom pivovarské kvasinky (svrchního kvašení), ale i laktobacily. Takové pivo je pak kyselejší a mívá i jinou vůni (do různých koření apod. – do Fénixe se ovšem koriandr přidává).

Jedna z možností výroby nealkoholického piva je použití kvasinek (GMO), které vytvářejí glycerin (ten vzniká při kvašení stejně, zde je však poměr posunut ve prospěch glycerinu na úkor ethanolu). Glycerín (glycerol) je nasládlý a chuť piva prý zlepšuje, ale přidávat se do něj nesmí, neb je mírně jedovatý.

(Jinak techniky pro výrobu nealkoholického piva viz starčí články zde a zde)

Zdroj: Tomáš Hasík: Svět piva a piva světa, Grada 2013
a další








Související články




Komentáře

01.10.2013, 00:54 cc

CaCl

Nemá onu slanou chuť, nehrozí přemíra sodíku u konzumenta a také je vápník potřeba pro technologickou enzymatickou činnost (u našeho piva ovšem zdá se zcela postačuje vápník z obilí, byť by bylo vařeno z destilky); navíc si nadšenci holdující úpravám vody libují, že se pak dobře sráží kaly. Chuťzlepšující účinek pro pivo se připisuje chloridu a ten je tedy lépe dodávat takto než solí kuchyňskou z výše uvedených důvodů. Každopádně dobrá ukázka, jak důležitý je oxidační stupeň (chlor elementární nebo v jiných sloučeninách by nic dobrého nepřidal). A nakonec: pivnímu kameni se beztak vyhnout nejde, ale rozhodně se nejedná o reakci CaCl s oxidem uhličitým - tam je rovnováha posunuta značně na druhou stranu, pročež například není dobrý nápad leštit mramor kyselinou.

01.10.2013, 00:51 admin

ano

opet moje chyba - holt tak to chodi, kdyz se clovek ridi obecnymi uvahami, aniz zna konkretni situaci (mohl jsem znat nebo se podivat, jojo).

01.10.2013, 00:35 cc

E422

Poslední srovnání kulhá na obě nohy.

30.09.2013, 23:31 admin

slanka, slamka, sul a glycerol

omlouvam se za slanku vs. slamku. jen nevim, zda to z me strany byla prosta jelitoza, nebo nejaky slozitejsi kognitivni (d)efekt (budu pak psat o slanem pivu, takze...). / ad soleni piva, no vlastne proc ne. pominme lizani soli a citronu, soli se ale i koktejly typu krvave marie, rekove pry konzervovali vino slanou vodou, jak mohlo chutnat tohle? proc chlorid vapenaty? v cem je lepsi/chutnejsi? nehrozi nejake vysrazeni Ca v prostredi CO2? / s pridavanim glycerolu bych si nebyl tak jisty, ze by to slo vubec legislativne (nemuzete pry pridavat do cigaret nikotin, i kdyz by pak kurak vykouril mozna mene cigaret a neublizil si tolik dehtem, proste je to vedene jako jed)

27.09.2013, 11:56 cc

bože

To nebyla slánka, tedy nádobka na sůl, nýbrž slámka, tedy kus stébla. (Důvod bych hledal spíš v tom, z čeho se pilo - neglazovaná keramika není na omak jako sklenice. S opitím brčkem je to rozhodně větší nesmysl než s možným plovoucím bordelem v tehdejším moku.) Gose naproti tomu se v Goslaru, nepočítaje jeden novodobý minipivovar, dávno nevaří (samotný název může také souviset spíše s typem Gueuze, se kterým sdílí důležitou technologickou roli mazání) a varní voda se úplně normálně solí. To dělali dost možná už Keltové, nicméně dnes polní experimentátoři dávají přednost chloridu vápenatému. Důvod, proč nepřidávat glycerol, není primárně o jeho vlastní toxicitě, která je značně menší než u ethanolu. Pivní purismus to je a má výhodu mimo jiné v tom, že pak nehrozí, že by vám Číňan dodal místo glycerinu glykol.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.