tisková zpráva České nukleární společnosti
Jihoafrická republika v tomto roce plánuje zahájit výběrová řízení na výstavbu šesti až osmi jaderných reaktorů. První z nich by měl být spuštěn v roce 2023. JAR je v současnosti jedinou jadernou zemí na celém kontinentu.
Podle jihoafrické ministryně energetiky Tiny Joemat-Petterssonové je cílem do roku 2030 získat kapacitu 9 600 megawattů generovaných z jaderných elektráren. Odhadovaná cena je 75 miliard Eur (přes 2 biliony korun). V současnosti má Jihoafrická republika pouze jednu komerční jadernou elektrárnu v Koebergu, která pokrývá 5 % z celkové produkce elektřiny. JAR chce jádrem postupně nahradit dosluhující uhelné zdroje. Zároveň s výstavbou jaderných elektráren plánuje země investovat i do zařízení na obohacování uranu a výrobu paliva.
Jihoafrická republika je momentálně jedinou africkou zemí, která jadernou energii využívá. Černý kontinent tak (s výjimkou Antarktidy, samozřejmě) spadá na pomyslné poslední místo v žebříčku světadílů, co se jaderné energetiky týče. Vzhledem k rostoucí populaci a lepší ekonomické situaci však některé státy začínají uvažovat o začlenění jádra do svého energetického mixu. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se letos v dubnu na konferenci o africké energetice nechal slyšet, že jaderná energie je klíčem k ekonomickému rozvoji Afriky.
Nejdále je v úvahách Keňa. Země, kde téměř 70 % obyvatel nemá doma zavedenou elektřinu, chce vybudovat svůj první jaderný reaktor do roku 2025. Ve stejném roce plánuje spustit svůj první reaktor také Nigérie. Ambiciózní plán výstavby počítá s tím, že v roce 2035 již bude mít Nigérie čtyři jaderné elektrárny o celkovém výkonu 4 800 MW. Dalším zájemcem o vstup do jaderného klubu je Egypt. Země se o jádro zajímá od 60. let minulého století, v roce 1983 dokonce vybrala lokalitu El Dabaa na západ od Alexandrie pro výstavbu elektrárny. Po havárii v Černobylu od záměru ustoupila. Obnovení zájmu o výstavbu vyhlásil Egypt v roce 2006, politické otřesy ji však upozadily. Letos Egypt oznámil dohodu o výstavbě 1200MW elektrárny ve spolupráci s Ruskem. Ve stádiu velmi raných úvah o jádře jsou rovněž Namibie a Zimbabwe (oba státy disponují velkými uranovými ložisky), Libye, Tunis, Maroko či Alžír.
Asijští tygři určují tempo
V kontrastu k pomalu se probouzející Africe je dravý rozvoje jaderné energetiky v Asii, především v Číně. Ta v současnosti disponuje celkem 26 jadernými reaktory a ve výstavbě jich je dalších 24. Přitom se již dnes plánuje výstavba dalších až 80 reaktorů. Čína plánuje ztrojnásobit svou produkci jaderné energie do roku 2021 na úroveň 58 GW a v roce 2030 dokonce na 150 GW, což je téměř polovina současné celosvětové produkce. Podobný rozvoj zažívá například Indie, která plánuje do roku 2050 generovat 25 % veškeré produkce energie právě z jádra. Jižní Korea, jejíž jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny v zemi, do roku 2035 plánuje navýšení o 59 %. Spojené arabské emiráty již svou první elektrárnu staví. Jadernými ambicemi se netají ani Turecko, které chce do roku 2025 spustit jaderné elektrárny hned dvě. Po jádře pokukují mimo jiné rovněž Vietnam, Bangladéš, Jordánsko a Kazachstán.
Americké kontinenty
Vývoj jaderné energetiky v USA je v posledních letech ve znamení inovací a velkých investic do výzkumu. V USA do rozvoje jaderné energetiky investuje například i Bill Gates a velkou podporu mají výzkumná centra univerzit. USA disponují 99 jadernými reaktory, což je řadí na první příčku v počtu reaktorů v jedné zemi. Americké jaderné elektrárny generují 19 % veškeré elektřiny. Pět reaktorů se staví, dalších pět je plánovaných. Kanada získává v současnosti z jádra zhruba 15 % své elektřiny, během další dekády chce ale jadernou energetiku rozvíjet a vybudovat dva nové reaktory. V Jižní Americe využívá jadernou energii v současnosti pouze Brazílie a Argentina. Brazílie získává z jádra celkem 3 % veškeré své elektřiny. Plánuje ale výstavbu dalších čtyř reaktorů.
