Student World

Pozůstatky na kostrách z izraelské jeskyně Quesem ukazují, že ve starším paleolitu se na porcování kořisti podílelo více než 1-2 lidé. Archeolog z telavivské univerzity, profesor Avi Gopher, vysvětlil, že stopy na kostrách ze staršího paleolitu ukazují spíše na náhodné záseky, žádný promyšlený způsob porcování. Podle něj to nasvědčuje, že si lidé maso zřejmě odsekávali individuálně; teoreticky je možné samozřejmě i to, že proceduru prováděl jeden člověk, ale v časových odstupech – vždycky kus odsekl a zbytek nechal být.

To, že maso později zpracoval promyšleně jediný člověk – „řezník“ (snad jedno z nejstarších řemesel?) samozřejmě neznamená, že by se lidé pak o úlovek nedělili. Jak tomu bylo dříve? Možná, že pravidla dělení ještě pořádně nefungovala, lidé si nedůvěřovali a škubali maso způsobem urvi si, co můžeš. Snad zde chyběl nějaký „rituál“, který by postup zpracování kořisti formalizoval.

Změna může také souviset se vznikem specializace – lidé prostě nechali maso porcovat toho, kdo to nejlépe uměl (ostatně stopy na kostech ze středního paleolitu už údajně víceméně odpovídají tomu, jak by postupoval současný řezník). Nebo mohl mít právo porcovat někdo, kdo zasadil zvířeti poslední ránu apod.

Zdroj: Tel Aviv University

Poznámky:

– Šimpanzi se o ulovené maso dělí také, ale spíše tak, že jeden z nich rozdává svým žebrajícím kolegům jejich „příděly“.

– U „nejstarších řemesel“ existuje řada bonmotů. Obligátní je, když se do této role dosadí prostituce, lze ale i ve společnosti suše podotknout, že to bylo spíše čarodejnictví nebo vykrádání hrobů. Řeznictví by v tomto srovnání bylo „ušlechtilou“ živností. Ale to jsou všechno jen bonmoty, obecně prostě v evoluci člověka rostla role dělby práce. (Třeba kamenné nástroje, s nimiž se tehdy pracovalo a lovilo, si ve skupině vyráběl každý sám, nebo i na to byli specialisté?)

autor Pavel Houser