tisková zpráva Jihočeské univerzity
Tyto a další otázky moderní ekologie dlouhodobě řeší mezinárodní tým pod vedením profesora Vojtěcha Novotného z Jihočeské univerzity a Entomologického ústavu Akademie věd ČR.
Po výzkumu v České republice a na Papui Nové Guinei se vědci zaměřili na výzkum v Japonsku. Výzkum probíhá na ostrově Hokkaido v okolí vědecké stanice v Tomakomai na jihozápadě ostrova.
„Výzkum v Japonsku nám může poskytnout velmi cenné údaje, protože tato oblast je třikrát druhově bohatší než Evropa. Rádi bychom v budoucnu výzkum rozšířili i do dalších koutů světa, například do oblastí Afriky nebo Ameriky,“ upřesnil Martin Volf z Přírodovědecké fakulty JU, vedoucí výzkumu v Japonsku.
Záměrem vědců je provést výzkum na přibližně šesti místech světa a získaná data porovnat. To umožní zpřesnit model, předpovídající podobu společenstev býložravého hmyzu na základě znalostí složení vegetace v daném místě. Pomocí modelu a reálných dat se bude moci předpovídat například druhové složení býložravého hmyzu a škůdců rostlin i v oblastech, kde výzkum není možný, a to kvůli těžce přístupnému terénu nebo probíhajícímu konfliktu. Tyto poznatky také významně přispějí ke zpřesnění dosavadních odhadů počtu druhů organismů, které obývají naši planetu, což může mít zcela zásadní význam pro ochranu přírody z globálního hlediska.
Získávání vzorků je poměrně obtížné, jelikož většina býložravého hmyzu je v lesích mírného a tropického pásma vázána na korunové patro lesa. Vědci v Japonsku proto využívají ke sběru dat kombinaci metod, které umožňují práci v těžko dostupných korunách stromů a zároveň zajišťují šetrný způsob získávání vzorků bez použití invazivních metod, například insekticidů. Jedním z velkých pomocníků je jeřáb, jeden z mála takto využívaných na světě. K přístupu do korun stromů využívají vědci i sběr z lešení a žebříků, do nejobtížněji dostupných míst šplhají po lanech. V současné době se terénní práce blíží ke konci, brzy je vystřídá laboratorní fáze výzkumu.
Dosavadní výsledky naznačují, že společenstva býložravého hmyzu z tropů a mírného pásu jsou v mnoha ohledech překvapivě podobná. Jednotlivé druhy rostlin z tropů i mírného pásu hostí podobný počet druhů hmyzu, který v obou oblastech využívá i podobně širokou škálu hostitelských rostlin. Podobná je i míra poškození, které hmyzí škůdci rostlinám působí. To je v rozporu s řadou dřívějších teorií, které předpokládaly, že za vysokým počtem druhů tropického hmyzu stojí odlišná podoba jeho společenstev. Z nově získaných údajů českých vědců vyplývá, že za vysokým počtem druhů tropického býložravého hmyzu stojí především velká rozmanitost tropických rostlin a jejich vývojových linií.
