To, že dávné stavby byly různě navázány na pohyb nebeských těles, zatmění a rovnodennosti, není nic překvapivého. Nicméně římský Pantheon dokončený roku 128 n. l. je stavbou dobře prozkoumanou, u níž se nečekalo, že by šlo objevit ještě něco nového.
Monumentální chrám má kulovou klenbu s otvorem ve střeše. Robert Hannah z University of Otago v novozélandském Dunedinu si všiml, že během zimy se sluneční paprsek v poledních hodinách posouval po klenuté střeše. V létě, kdy slunce stojí výš, pak opisoval dráhu na spodní části stěn a na podlaze. V poledne o rovnodennostech ale paprsek procházel šikmo tak přesně, že svítil otevřenou branou na nádvoří před chrámem.
Hannah si myslí, že to není náhoda, ale úmysl stavitelů. Navíc sluneční kult byl v době římského císařství navázán i na oficiální kult panovníka.
Zdroj: New Scientist
Poznámka: Výraz sluneční hodiny z titulku je třeba brát jako nadsázku, na stěnách sotva byly nějaké stupnice (navíc asi s nutností korelovat je s datem)
kalendář · Pantheon · rovnodennost · slunce
Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.