Student World

tisková zpráva Nemocnice Na Homolce
Na vině byla chorobně zúžená část aorty vyživující horní zažívací trakt. Tepna byla utlačována okolními četnými lymfatickými a nervovými tkáněmi. Toto poměrně vzácné onemocnění se nazývá Dunbarův syndrom.
„Tepnu jsme pomocí robotického systému da Vinci vyprostili z útlaku tkání, které byla omotané kolem ní. Pacientce se okamžitě velmi ulevilo. Už třetí den po výkonu mohla snít bez obtíží i řízek, což bylo před zákrokem nemyslitelné,“ řekl primář Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce a operatér doc. MUDr. Petr Štádler.

V případě Dunbarova syndromu se útlak větve aorty, jíž nemůže proudit dostatečné množství krve, projevuje nespecifickými bolestmi po jídle. Může jít o tlak, ostřejší píchání i křeče. Postižený má často pocit přesycenosti, i když snědl malé množství potravy. Může také výrazně zhubnout. Vzhledem k tomu, že tyto projevy mohou být spojeny s mnoha jinými onemocněními, se tato choroba obtížně diagnostikuje. „My jsme ji u pacientky po složitějším zkoumání potvrdili pomocí angiografického vyšetření CT,“ říká internista Nemocnice na Homolce MUDr. Pavel Rutar. Podle něj měla pacientka chorobu již vrozenou, ale až donedávna se nemoc navenek neprojevovala. Co ji však spustilo, se přesně nedá určit. V každém případě je však nemocná po zákroku již bez potíží.

K určené části tepny se dostali chirurgové nástroji z pěti malých vstupů. Operace trvala zhruba tři hodiny. Již druhý den po výkonu mohla jíst pacientka bez obtíží kašovitou stravu, po šesti dnech byla propuštěna do domácího ošetřování. „Pokud bychom prováděli operaci klasickým chirurgickým postupem – tedy nemocné rozřízli břicho – byla by doba hojení určitě nejméně několikanásobně delší. A navíc by jí zůstala na břiše poměrně velká jizva a u takto operovaných pacientů se velice často v budoucnu vyskytne kýla v jizvě, která si vyžádá další chirurgický zákrok. Takto tam bude mít jen zcela malé jizvičky,“ dodává primář.
Cévní chirurgové v Nemocnici Na Homolce usilují o provedení řady cévních operací co nejméně invazivním způsobem: jde o robotické a laparoskopické operace a v některých případech o kombinace s klasickými otevřenými operacemi. „Vždy máme na mysli, aby nutný chirurgický zásah do pacientova organismu byl co nejšetrnější,“ dodává primář Štádler.

Petr Štádler je světovým odborníkem na roboticky asistované cévní operace v Evropě i v zámoří, školí lékaře po celém světě včetně USA. Je předsedou podvýboru pro robotickou cévní chirurgii americké společnosti pro miniinvazivní robotiku (Minimally Invasive Robotic Association) se sídlem v Los Angeles. Je rovněž čestným členem Polské chirurgické společnosti. V dubnu 2012 provedl vůbec první robotické cévní operace v Indii v prestižní nemocnici Sir Ganga Ram Hospital v New Delhi, vyučoval postupy roboticky asistovaných operací cév i v USA, Polsku, Rusku, Jižní Koreji. Nyní se připravuje na spolupráci s kolegy ve Velké Británii.
Robotickou cévní operativou se Nemocnice Na Homolce zařadila mezi přední světová pracoviště tohoto typu a působí v tomto oboru jako mezinárodní školicí centrum. Od roku 2005 do dneška se zde uskutečnilo celkem téměř 300 roboticky asistovaných cévních operací. Roboticky zde operují zejména břišní aorty a pánevní tepny, ale provádějí i jiné typy výkonů.

autor