Student World

tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Jubilejní třicáté mapování velkých šelem v Beskydech [1], které proběhlo na přelomu února a března, potvrdilo, že počty těchto vzácných zvířat v posledních letech stagnují. Podle hrubého odhadu se zde pohybuje kolem 10 rysů a 3 vlci, výskyt medvěda se prokázat podle stop nepodařilo. V půli dubna se však medvěd pohyboval na Jablunkovsku [2], před Velikonocemi ve Vsetínských vrších. Kuriozitou bylo pozorování pštrosa emu na Lysé hoře [3].

Šelmy byly identifikovány podle nálezů stop, trusu, zbytků kořisti, případně dalších pobytových znaků. Řada pozorování byla zaznamenána také ve dnech mimo dobu „sčítání“ – kupř. dalších 10 údajů o rysech na české a slovenské straně Javorníků a několik informací o vlcích před „sčítáním“ a po něm. Teritoria některých rysů zasahují do sousední CHKO Kysuce. Vlci se pohybují na tak rozsáhlém území, že jen z náhodných nálezů jejich pobytových znaků je velmi nesnadné odhadnout jejich počet [4].

„Velké šelmy jsou nenahraditelné pro zachování přírodní rovnováhy v lesích. Zabraňují přemnožení velkých býložravců, kteří okusují mladé stromky a brání tak lesu v obnově. Absence velkých šelem, konkrétně vlka, je i jednou z příčin přemnožení divokých prasat v některých oblastech. Odborné průzkumy ukázaly, že spárkaté zvěře v ČR je dostatek pro velké šelmy i pro myslivecké vyžití,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

„Před několika týdny byl zaznamenán návrat vlka na sever Čech z oblasti Lužice v Německu. Dochází k němu o 20 let později než v Beskydech, kde byl novodobý výskyt vlků zjištěn v roce 1994 [5]. Věřím, že se obejde bez hysterie, která kdysi doprovázela návrat vlků do Beskyd. Od té doby se mnoho změnilo – díky dlouhodobé osvětě se podařilo veřejnosti vysvětlit, že vlci člověka nenapadají a do naší přírody patří, zároveň byl přijat zákon o náhradách škod, které mohou chránění živočichové způsobit hospodářům,“ dodává Dana Bartošová.

Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody.

CHKO Beskydy je jako jediné území v ČR evropsky významnou lokalitou velkých šelem – rysa ostrovida, medvěda hnědého a vlka obecného. Kromě každoročního „sčítání“ zde probíhá dlouhodobý odborný výzkum těchto chráněných druhů (projekt AOPK ČR „Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy“ prováděný Ústavem biologie obratlovců v Brně a ZO ČSOP Salamandr, projekty řešené nevládními organizacemi – Hnutí DUHA, ZO ČSOP Radhošť, ZO ČSOP Valašské Meziříčí).

Poznámky:

[1] Přítomnost rysů, vlků a medvědů na známých lokalitách s jejich trvalým nebo pravidelným výskytem zjišťovalo více než 70 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Akci organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy. Do mapování se jako každoročně zapojilo také Hnutí DUHA.

[2] Na Jablunkovsku medvěd rozbil několik včelínů. Tohoto více než stokilového medvěda se podařilo nafotit fotopastí a nalézt a zdokumentovat jeho stopy. Před Velikonoci byly pozorovány stopy medvěda také ve Vsetínských vrších.

[3] Jako kuriozitu lze uvést pozorování pštrosa emu, kterého dvě turistky potkaly a vyfotily na turistickém chodníku na Lysé hoře. Ač byla snaha mu pomoci, jeho další osud není znám.

[4] Při procházení svých tras zaznamenali účastníci letošního sčítání výskyt dalších vzácných a chráněných druhů živočichů, např. orla skalního, výra velkého, puštíka bělavého, kulíška nejmenšího, jeřábka lesního, datlíka tříprstého, strakapouda bělohřbetého, žlunu šedou, krkavce velkého, datla černého, vydru říční aj.

[5] Velké šelmy v CHKO Beskydy jsou okrajovou součástí západokarpatské populace. Původní rysové, medvědi a vlci byli v Beskydech koncem 19. století vyhubeni, ale před několika desítkami let se tyto druhy přirozeně rozšířily zpět ze Slovenska a Polska. Jejich budoucnost v ČR závisí na stavu a prosperitě hlavních populací v uvedených sousedních státech, na účinné ochraně jednotlivých šelem (zamezení pytláctví) a na důsledné ochraně jejich biotopu a migračních tras propojujících jednotlivá pohoří s výskytem šelem.

[6] Vyplácení náhrady škody způsobené některými vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů upravuje zákon č. 115/2000 Sb.

autor