Student World

***oznámení České společnosti ornitologické

Jeden z poslů jara, skřivan polní, přilétl ze svých zimovišť ve Středomoří do střední Evropy. Na několika místech v Čechách i na Moravě byli během uplynulého víkendu pozorovaní protahující skřivani v různě velkých skupinkách.

Jejich návrat tak proběhl v obvyklém termínu – střední doba příletu na jižní Moravu připadá na 24. února. Přitom známá pranostika spojená s 2. únorem hlásá, že „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Jaká je vlastně její historie?

Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka „Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich“ z roku 1457. V té době byl užíván tzv. juliánský kalendář, a tak tehdejší 2. únor (Hromnice) odpovídal dnešnímu 11. únoru. Až přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana nepříznivý termín. Bohužel nemáme přesné informace o tom, jak se měnilo klima během posledních 500 let. Je možné, že jaro v tehdejších časech začínalo o 14 dní dříve, vždyť nakonec Karel IV. už jedno století před první zmínkou o této pranostice úspěšně zakládal ve středních Čechách vinice. Nesoulad v termínu současného běžného návratu skřivana ze zimovišť by tak nepřímo dokládal klimatické změny během posledních století.

Avšak ani takové vysvětlení nemusí být správné. Naši předkové byli s přírodou sice více spjati než jsme dnes my, ale i oni se mohli dopustit omylu. Skřivanův blízký příbuzný chocholouš obecný mu je velmi podobný nejen svým vzhledem, ale i zpěvem a způsobem života. Navíc se u nás vyskytuje celoročně. Od skřivana polního se odlišuje zejména větší chocholkou, která je dobře viditelná, i když je složená, delším zobákem a celkově tmavším zbarvením. Chocholouš osidloval zemědělskou krajinu Evropy relativně pozdě, např. v Dánsku se objevil až v druhé polovině 19. století, ale v českých zemích se nejstarší zpráva o něm objevila už roku 1360 v latinsky psaném rukopisu mnicha Clareta. Takže v době vzniku pranostiky se zde už prokazatelně chocholouši vyskytovali a mohli přispět k jejímu vzniku.

„Přestože pranostiku o Hromnicích se skřivanovi nedaří v posledním století naplňovat, zůstává jedním z naších prvních ptačích navrátilců,“ doplňuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Avšak ani první záznam zpívajícího skřivana neznamená, že zima je definitivně pryč. Není výjimečné, že se několik skřivanů dokonce rozhodne u nás zimu přečkat – i o tom záznamy ve Faunistické databázi ČSO (avif.birds.cz) vypovídají. Schopnost ptáků předvídat počasí je sice daleko větší než naše, ale občas se i mezi nimi najdou odvážlivci, kteří se nebojí riskovat. A tak nezbývá než doufat, že pro tyto skřivany letošní rok dobře dopadne, ať už se zima vrátí nebo ne.

autor