***tisková zpráva Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně
Město Brno bude hostit tzv. Slet středoevropských kosmonautů, který je pokračováním loňské návštěvy kosmonautů, kteří tehdy do České republiky a města Brna zavítali v rámci XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů (Association of space Explorer – ASE). Brněnská návštěva u primátora města Romana Onderky v čele s Vladimírem Remkem a dále se zástupci ruských, maďarských, německých, bulharských, slovenských a rakouských kosmonautů se uskuteční ve dnech 14. – 16. září 2010. Smyslem brněnského sletu je setkání s veřejností, autogramiáda a zahájení Festivalu vědy. Diskuze bude samozřejmě také o probíhající rekonstrukci Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
„Za evropské a městské finanční prostředky rekonstruujeme brněnskou hvězdárnu v moderní exploratorium, což bylo prvním krokem k tomu, abychom světové kosmonauty do města pozvali. Už při loňské návštěvě kosmonautů jsem řekl, že Brno si zaslouží dle tehdy velkého zájmu veřejnosti další pokračování v jejich návštěvě u nás ve městě. Všichni zájemci o kosmický prostor tak mají v Brně jedinečnou šanci se opět dozvědět více od lidí, kteří už tam byli,“ řekl primátor města Roman Onderka.
„Akci vnímáme jako propagaci města Brna, na straně jedné, a důležitosti i potřebnosti kosmonautiky, na straně druhé. Současně se jedná o symbolickou (a rozhodně ne poslední) kontrolu realizace Přírodovědného exploratoria, tedy rekonstrukce a dostavby brněnské hvězdárny a planetária. Ostatně, byli to právě kosmonauti, kteří spolupokládali základní kámen tohoto projektu,“ sdělil ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně Jiří Dušek.
Kosmonauti se také zúčastní Zahajovacího koncertu sezóny Filharmonie Brno, prohlídky města Brna a areálu Brněnských veletrhů a výstavišť, stejně jako neformálního zahájení Festivalu vědy.
Brněnská veřejnost se může s kosmonauty setkat ve středu 15. září od 15.00 do 17.00 hodin na dvou místech – v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea na Zelném trhu a v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné ulici. Do muzea zavítá Georgi Ivanov, Bertalan Farkas, Sigmund Jähn a Viktor Petrovič Savinych. Do knihovny Vladimír Remek, Ivan Bella a Franz Artur Viehböck. Vstup na obě akce je zdarma. Na programu bude moderovaná beseda spojená s autogramiádou.
Stručné profily jednotlivých kosmonautů
—————————————————–
Ivan Bella (* 21. května 1964, Brezno, Slovensko)
Ivan Bella je v současnosti plukovníkem a prvním kosmonautem Slovenské republiky. Vesmírný prostor navštívil v roce 1999 jako 385. člověk ze Země. Po roce 1983 se stal stíhacím pilotem, což jej postupně dovedlo až do Hvězdného městečka u Moskvy, kde absolvoval přípravu na let do vesmíru. Ivan Bella se do vesmíru vydal jako kosmonaut-výzkumník a na ruské orbitální stanici Mir strávil necelých 8 dní. Cílem mise byla kromě výměny posádky i řada experimentů z oblasti jaderné složky kosmického záření v závislosti na poškození biologických látek nebo třeba integrovaných obvodů. Zkoumaly se taktéž změny hladin hormonů v krvi v průběhu letu nebo metabolické důsledky snížené fyzické aktivity v době pobytu na stanici. Je ženatý a má dvě děti.
Georgi Ivanov (* 2. července 1940, Lovech, Bulharsko)
Georgi Ivanov je prvním bulharským kosmonautem, který letěl do vesmíru. V době, kdy vstoupil do Sovětského mezinárodního programu Intercosmos (1978). Do vesmíru vzlétl z kosmodromu v Bajkonuru 10. dubna roku 1979. Cílem jeho mise byla ruská orbitální stanice Saljut 6. Avšak díky závažné technické závadě při letu, musel předčasně se svým kolegou Nikolajem Rukavišnikovem přistát po 1 dni a 23 hodinách zpět na Zemi. Přistání bylo skutečně náročné a krátkodobě museli oba kosmonauti překonat přetížení 9G! Ivanov byl následně v roce 1979 oceněn vyznamenáním Hrdiny sovětského svazu. Je ženatý a má dvě děti.
Bertalan Farkas (* 2. srpna 1949, Guylaháza, Maďarsko)
Je bývalý maďarský vojenský letec a kosmonaut. Do vesmíru se podobně jako Georgi Ivanov dostal skrze sovětský program Intercosmos. V roce 1976 se jako uznávaný stíhací pilot přihlásil mezi adepty pro lety do vesmíru. Na oběžnou dráhu Země odstartoval v květnu 1980 z Bajkonuru v kosmické lodi Sojuz 36. Cílem jeho mise byla sovětská orbitální stanice Saljut 6, kde strávil necelý týden. Bertalan Farkas prováděl na Saljutu 6 společně se svými kolegy experimenty s tavením a krystalizací hliníku a mědi nebo spektrometrický průzkum zemského povrchu. Na Zemi se následně vracel v lodi Sojuz 35. Celkem pobyl ve vesmíru 7 dní a 20 hodin.
Sigmund Jähn (* 13. února 1937, Rautenkranz, Německo)
Je bývalý vojenský letec a kosmonaut z tehdejší Německé demokratické republiky. Stejně jako velké množství sovětských kosmonautů se do vesmíru dostal prostřednictvím sovětského programu Intercosmos. Absolvoval pilotní Vysokou školu vojenského letectva Franze Mehringa a následně potom náročné čtyřleté studium Vysoké vojenské akademie J. A. Gagarina v Sovětském svazu. V roce 1976 se ocitl ve výběru budoucích kosmonautů programu Interkosmos. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chuti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce Jähn přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29 na Zemi 140 km jihovýchodně od kazašského města Džezkazganu. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.
Vladimír Remek (* 26. září 1948, České Budějovice)
Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Vladimír Remek dokončil Vyšší letecké učiliště v Košicích, po němž následovalo náročné čtyřleté studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě. Od prosince 1976 se ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat na let do vesmíru. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin. Dne 27. dubna 1978 obdržel státní vyznamenání Hrdiny ČSSR.
Viktor Petrovič Savinych (* 7. března 1940 vesnice Berjozkiny, Kirevská oblast SSSR)
Ve vesmíru byl třikrát v období let 1981-1988, pokaždé na jiné orbitální stanici. Po základní škole studoval na Permském technickém učilišti, kde se zaměřoval na železnici. Jeho další studium na Moskevském institutu inženýrské geodesie, leteckého snímkování a kartografie dokončil roku 1957. V roce 1978 se ocitl mezi kandidáty kosmonautů. Do vesmíru odstartoval o dva roky později jako stý kosmonaut Země. V rámci mise Intercosmos navštívil na lodi Sojuzu T-4 orbitální stanici Saljut 6. O čtyři roky později startoval podruhé na Sojuzu T-13 k orbitální stanici Saljut 7. V roce 1988 strávil týden na orbitální stanici Mir. Během svých misí se Viktor Petrovič Savinych věnoval kupříkladu vlivu beztížného stavu na růst vyšších rostlin, růstu krystalů nebo experimentům s fotosyntézou. Celkem pobyl ve vesmíru 252 dní a 17 hodin.
Franz Artur Viehböck (* 24. srpna 1960, Perchtoldsdorf, Rakousko)
Jeho vysokoškolská studia směřovala do oblasti elektroinženýrství. Je prvním rakouským kosmonautem. Byl vybrán do společného sovětsko-rakouského projektu Austromir 91, kde po dvouletém výcviku odstartoval na lodi Sojuz TM-13 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu směrem k orbitální stanici Mir. Zde vedl řadu experimentů z oblasti kosmické medicíny, fyziky a vesmírných technologií. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.
