Erbium se již dnes používá u vláknových laserů i v dalších optických technologiích. Narážíme ale při tom na problém. Zesílení signálu závisí na množství erbia, to ale čisté není moc stabilní. Jeho atomy můžeme použít zatavené do skla, pak ale nedostaneme úplně homogenní materiál. Sloučeniny s malým obsahem erbia se pořádně nedají integrovat do čipu, […]
Erbium se již dnes používá u vláknových laserů i v dalších optických technologiích. Narážíme ale při tom na problém. Zesílení signálu závisí na množství erbia, to ale čisté není moc stabilní. Jeho atomy můžeme použít zatavené do skla, pak ale nedostaneme úplně homogenní materiál. Sloučeniny s malým obsahem erbia se pořádně nedají integrovat do čipu, protože drátky apod. mají (aby byly účinné) příliš velké rozměry. Výzkumníkům se nyní podařilo připravit kombinovatý chlorid a křemičitan erbia, který by mohl představovat ideální kompromis mezi účinností a konstrukčními omezeními; erbia totiž obsahuje relativně hodně.
Kromě optických zesilovačů slibuje nová sloučenina erbia také vylepšené solární články. Dokáže totiž převádět fotony o různých vlnových délkách. Nízkoenergetické záření je pak možné lépe zpracovat (2 fotony se převedou na 1 o kratší vlnové délce apod.), u vysokoenergetického zase nehrozí, že poškodí systém – teoreticky by se pak mohly do UV spektra rozšířit možnosti solárních článků na bázi organických sloučenin, nebo (zcela hypoteticky) by toto spektrum třeba mohly zpracovávat i „techno-rostliny“.
Podrobnosti Computerworld.cz.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.