Student World

tisková zpráva Univerzity Karlovy

Objev týmu, jehož členy byli i zástupci Přírodovědecké fakulty UK, zásadním způsobem vyvrací dosavadní představy evolučních biologů o tom, že živočichové s energeticky náročným způsobem rozmnožování jsou odsouzeni k vyhynutí. Článek o výzkumu vyšel v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B.

Tým vědců, jehož členy byli i Mgr. Radka Symonová, Ph.D. a Mgr. Libor Mořkovský z Přírodovědecké fakulty UK, pracoval s velmi dobře zachovanými fosíliemi dvou druhů lasturnatek nalezených v australském Queenslandu pocházejících z období mladších třetihor. Prozkoumat mohli i výjimečně dobře dochované pozůstatky vnitřních měkkých orgánů těchto asi milimetr velkých sladkovodních korýšů, jejichž těla se díky přítomnosti netopýřího trusu uchovala „zakonzervovaná“ v jeskynním sedimentu.

U těchto lasturnatek, jen 0,5 až dva milimetry dlouhých korýšů, byly nalezeny výrazně větší spermie dosahující až desetinásobku velikosti těla samotného živočicha.

„Odborníci dosud předpokládali, že produkce pětkrát až desetkrát delších spermií, než je živočich sám, je příliš náročná a tudíž neefektivní. Evoluční biologové proto usuzovali, že takoví živočichové jsou odsouzeni k vyhynutí, že se jedná o slepou vývojovou linii. My jsme však nyní předložili přímý důkaz toho, že takovýto způsob rozmnožování tito živočichové používají už minimálně 20 milionů let,“ uvedla Radka Symonová.

Vědci zkoumali nejen útroby těchto živočichů, ale i buněčné struktury a organely fosilních buněk v prestižním mezinárodním vědeckém pracovišti European Synchrotron Radiation Facility ve francouzském Grenoblu. Vzhledem k tomu, že lasturnatky patří k pozoruhodným modelům evoluční reprodukční biologie, zaměřili se především na jejich rozmnožovací ústrojí. Moderní výzkumná metoda vědcům umožnila zdokumentovat buněčná jádra a další organely obřích fosilních spermií, aniž by vlastní mikrofosílie znehodnotili. Zároveň porovnali jejich stavbu se žijícími příbuznými druhy lasturnatek.

Celý výzkum vedla doc. Dr. Renate Matzke-Karasz z Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově, vedle odborníků z Přírodovědecké fakulty UK se na něm podíleli také badatelé z Austrálie, Francie a z Japonska. Zatímco dřívější výzkum fosilních lasturnatek naznačoval, že korýši používali k rozmnožování obří spermie, tentokrát se vědcům podařilo předložit již skutečný důkaz.

autor