Výzkum dvojhvězd je velmi důležitý z hlediska exoplanet. Mnoho planet bylo objeveno u vícenásobných hvězdných systémů a to ať už takových, kde planeta obíhá kolem jedné z hvězd nebo dokonce kolem dvou hvězd současně. Stelární astronomové dnes chrochtají blahem nad daty z Keplera, jenž poskytuje kvalitní údaje o zákrytových dvojhvězdách – tedy takových, které se navzájem zakrývají z našeho pohledu.
Celkový výzkum binárních systémů ukazuje, že oběžné doby dvojhvězd v hvězdotvorných regionech jsou poměrně rovnoměrně rozloženy. Starší dvojhvězdy však obíhají s oběžnou dobou kolem 200 let, systémy s delší nebo kratší periodou jsou spíše vzácnější. Proč? U delší oběžné dráhy je to poměrně logické. Gravitační vazby mezi hvězdami nejsou tak silné, takže stačí malé vyrušení a binární systém se rozpadne. Proč ale nepozorujeme starší dvojhvězdy s kratší oběžnou dobou?
Vědci provedli simulaci dějů v „hvězdotvorném regionu“ podobném mlhovině v Orionu. Výsledky ukazují, že dvojhvězda je ovlivňována plynem v hvězdokupě, což může vést k tomu, že se obě hvězdy k sobě začnou spirálovitě přibližovat. Ve výsledku to pak vede ke splynutí hvězd v jednu.
Ověření této teorie bude obtížné, protože zmíněný plyn brání astronomům nahlédnout do hvězdné porodnice a zjistit, jak se tam čerstvě narozené hvězdy k sobě vlastně chovají.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
