Student World

***tisková zpráva Masarykovy univerzity Brno

Objev představuje levnou alternativu k dosud známým metodám a mohl by sloužit třeba pro jednoduchá stanovení množství olova v lidské krvi v rozvojových zemích.

„Naše metoda funguje pro určování kovů, jako je olovo, cín, zinek či kobalt, v nejrůznějších kapalinách od krve po potraviny. Její výhodou je především nízká cena, vysoká rychlost a snadný transport a archivace vytvořených vzorků,“ uvedl Jan Preisler z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU.

Podstatou vynálezu je nový způsob tvorby aerosolu, tedy směsi částic v plynu, který vědci potřebují na to, aby mohli určit obsah vybraného prvku v určité kapalině a zjistit tak například, kolik olova obsahuje zkoumaná krev. Jen v podobě aerosolu totiž umí vzorek zanalyzovat přístroj zvaný atomový spektrometr.

Aerosol lze získat různými způsoby, které však často vyžadují náročnou přípravu vzorku nebo jsou nákladné. Patentovaná metoda využívá obyčejného kancelářského papíru a dostupného laseru podobného tomu v laserovém ukazovátku. Na běžné inkoustové tiskárně vědci na papír vytisknou drobné, jen několik milimetrů velké černé čtverečky, na ty pak nanesou malý vzorek zkoumané látky, např. krve, a pak na ně namíří laserem. V místech černých čtverečků a tedy i nanesených látek dojde k pyrolýze a tvorbě aerosolu v podobě kouře. Ten je pak analyzován ve spektrometru.

Přidanou hodnotou patentu jsou i malé požadavky na množství zkoumaného vzorku. Zatímco většina metod potřebuje mililitry roztoku, nově stačí zlomek mikrolitru. Pro aplikační sféru bude zajímavá i vysoká rychlost metody. „Při využití naší metody lze vzorek vyrobit poměrně snadno přímo v terénu a poslat v obálce do laboratoře,“ doplnil Preisler, který působí také v Laboratoři syntézy a analýzy nanostruktur Středoevropského technologického institutu (CEITEC).

K objevu vědce inspirovala vzpomínka na pokusy s lupou z dětství. „Napadlo mě to, když jsem si četl noviny, zkusil přes ně přejet výkonnějším laserovým ukazovátkem a uviděl, jak se z nich kouří,“ prozradil Preisler. Na vědeckém ověření nápadu se po dobu tří let podíleli kolegové Viktor Kanický, Pavla Foltynová a další studenti. Vývoj metody byl součástí výzkumu financovaného z grantu ve výši 2,2 milionů korun od Grantové agentury ČR.

Masarykova univerzita vlastní několik desítek patentů, nejčastěji v oborech chemie, biologie a fyzika. V předchozích letech získali vědci z Masarykovy univerzity například patent na regulaci tvorby biomasy v rostlinách, plazmovou tužku či likvidaci yperitu.

autor