Přestože se nachází jen asi 500 světelných let od Země a je mnohem větší a hmotnější než naše Slunce, na obloze bychom ji v souhvězdí Lva hledali stěží. Pokud by však naše oči šly přepnout do infračervených vlnových délek, byla by CW Leonis jednou z nejjasnějších hvězd na obloze.
Za tento paradox je odpovědný prachový oblak, který hvězdu obklopuje. IRC +10216 je rudým obrem s hmotnosti minimálně o 50 % větší ve srovnání se Sluncem. Oproti naší mateřské hvězdě je ovšem mnohonásobně větší, její okraj by v naší Sluneční soustavě sahal až někam k oběžné dráze Marsu.
V roce 2001 objevila družice SWAS (Submillimeter Wave Astronomy Satellite) v okolí hvězdy poměrně velké množství vodní páry. Astronomové to tehdy vysvětlovali tím, že rudý obr ohřívá až miliardy komet ve svém okolí, ze kterých se odpařuje vodní pára.
Evropský infračervený kosmický dalekohled Herschel nyní potvrdil existenci vodní páry v okolí hvězdy IRC +10216, ale v oblastech, kde by to nikdo nečekal. Zatímco SWAS hlásil před léty vodu v poměrně vzdálených regionech, kde teplota klesá k 60 Kelvinům, Herschel nalezl stopy vody mnohem blíže k hvězdě v oblastech s teplotou až 1 000 Kelvinů! Původ „horké vodní páry“ rozhodně nelze hodit na nebohé vypařující se komety. Leen Decin z Katholieke Universiteit Leuven v Belgii a jeho tým museli přijít s jiným vysvětlením vzniku vodní páry.
Hlavním viníkem je ultrafialové záření z mezihvězdného prostoru (z ostatních hvězd), které může rozbít molekuly např. oxidu uhelnatého v prachové obálce, obklopující hvězdu IRC +10216. Díky tomu vzniká kyslík, který se spojí s vodíkem a vzniká vodní pára.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
