Jediná molekula benzenu připojená ke zlatým kontaktů se dokáže chovat stejně jako klasický křemíkový tranzistor. Podle napětí na zlatých kontaktech se molekula benzenu nachází v různých energetických stavech, které odpovídají různé vodivosti (stavy bohaté na energii byly nevodivé a naopak). Funkčnost tedy odpovídá tranzistoru.
Tým z Yale University a jihokorejského Gwangju Institute of Science and Technology už od 90. let experimentoval s různými molekulami chycenými v „pasti“ mezi elektrickými kontakty, aby našel kandidáty na nanoelektronické součástky budoucnosti. Nyní článek o úspěchu otiskl časopis Nature. Tradiční křemíková elektronika se do této úrovně miniaturizovat nedá, alespoň současnými výrobními postupy ne. Benzenový tranzistor by jako výhodu měl mít také nižší míru odpadního tepla.
Vědci se ovšem domnívají, že cesta k nasazení této technologie pro prakticky použitelné elektronické součástky, např. „molekulární počítače“, je vzdálená ještě několik desetiletí. Kdo ví, zda se integrovaných obvodů z benzenu vůbec kdy dočkáme…
Zdroj: ScienceDaily
