Předpokládalo se, že šum v tranzistorech (náhodné přepínání způsobené především mechanickými nečistotami materiálu) odpovídá především jejich frekvenci. Vědci z NIST ale podle nově publikovaných výsledků došli k závěru, že celá záležitost je složitější.
Uvedená závislost zřejmě platila pro tranzistory starších typů, nemá ale obecný charakter. Současné nanotranzistory se chovají jinak. Zdálo by se, že je to dobrá zpráva, protože teď bude možné snadněji zvyšovat frekvenci procesorů. Současně se ale zjistilo, že chybovost roste spolu se snižováním příkonu. To je nepříjemné z řady důvodů, třeba u kardiostimulátorů nebo u mobilní elektroniky; v obou případech je nízká spotřeba energie žádoucí, u kardiostimulátoru si ovšem takové chyby lze těžko dovolit.
Celému jevu dosud pořádně nerozumíme. Další informace viz SecurityWorld.
