Student World

***Oznámení Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně

V poslední době se množí zprávy o přeletech „tajemných světel“, zpravidla ve formaci kroužících nad městy a městečky. Co na tom, že pohledem z jednoho místa rychlost, výšku či rozměry vzdálených těles z principu neodhadneme… Informace o těchto „klasických“ ufo pravidelně brázdí jak papírové noviny, tak videopřílohy internetových zpravodajů a dokonce i hlavní televizní relace.

„Ještě před časem bychom u nás na hvězdárně i planetáriu nad tím vším hemžením mávli rukou s poukazem, že se nejspíš jedná o zářící Venuši,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. „Pokud nad obzorem visí jako večernice či jitřenka, zmate i všímavějšího laika.“

V posledních rocích ale Venuše získala nového „konkurenta“. Mezinárodní kosmickou stanici, která se buduje na nízké oběžné dráze ve výšce 350 km, přičemž naši planetu oběhne jednou za 90 minut. Stanice má délku i šířku přes 50 metrů, navíc ji doplňují stometrové sluneční panely, celkem váží více než 200 tun a několik jejich modulů může obývat až deset kosmonautů. Když se Mezinárodní kosmická stanice pohybuje nízko nad obzorem, je od nás hodně daleko a její jasnost je srovnatelná s hvězdami Velkého vozu. Jakmile ale vystoupá vysoko nad obzor, přiblíží se na vzdálenost několika set kilometrů, nápadně se zjasní a je po Slunci, Měsíci a Venuši tím nejjasnějším tělesem, které můžeme na obloze spatřit!

„Letní období je přitom ke sledování Mezinárodní kosmické stanice přímo ideální,“ dodává Jiří Dušek. „V těchto dnech – večer i nad ránem – základna nad Brnem a celým Jihomoravským krajem přelétá hned několikrát. Období její viditelnosti skončí až 26. července, přesné okamžiky přeletů jsou k dispozici třeba na www stránkách http://www.hvezdarna.cz„.

Proč ale na nebi sledujeme i objekty pohybující se ve formaci? „Odpověď jsme nalezli docela snadno,“ prozrazuje Jiří Dušek, „hned v parku Kraví hory, jenž přiléhá k naší instituci. Může za to nejnovější hit: létající lampiony! Tedy papírové (tzv. čínské) balony, jejichž součástí je hořák s pevným palivem. V Asii jsou součástí snad všech oslav, mají totiž „vypustitele“ zbavit starostí a když vyletí hodně vysoko, pak původnímu majiteli přinesou i štěstí…“

Horkovzdušné lampiony mohou ve vzduchu vydržet až několik desítek minut, vystoupat do výšky jednoho kilometru a než jim vyhasne zdroj tepla, zvládnou urazit i několik kilometrů. A jelikož se často vypouštějí ve skupinkách v jeden okamžik, v rámci nejrůznějších večerních happeningů, není divu, že na temném pozadí nočního nebe tu a tam sledujeme podivné zářící formace. Dokonce i na světlém městském nebi. Pokud k tomu započítáme stoupající oblibu této módní hračky, pak se s podobnými ufy budeme zcela přirozeně setkávat ještě častěji.

Na „tajemné“ hvězdné nebe se však nemusíte dívat pouze z domova. Za jasného počasí – každý den kromě neděle – nabízí Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně komentované procházky večerní oblohou. V červenci začínají vždy ve 21:30 hodin a slibují prohlídku druhé největší planety sluneční soustavy – Saturnu, barevných dvojhvězd i hvězdokup ze vzdálenějšího vesmíru.

autor