Problémem klasického šifrování je, že obvykle lze poznat, že jde o šifru. Můžete být nuceni prozradit klíč nebo šifrovaná komunikace může být zablokována „preventivně“. Pokud nechcete vůbec vzbudit podezření, nabízí se například vkládání citlivých dat do dat běžných – steganografie. V její počítačové podobě se nař. text skrývá v obrázcích. Vědci nyní přišli s jinou metodou: […]
Problémem klasického šifrování je, že obvykle lze poznat, že jde o šifru. Můžete být nuceni prozradit klíč nebo šifrovaná komunikace může být zablokována „preventivně“. Pokud nechcete vůbec vzbudit podezření, nabízí se například vkládání citlivých dat do dat běžných – steganografie. V její počítačové podobě se nař. text skrývá v obrázcích.
Vědci nyní přišli s jinou metodou: rozházet utajovaná data mezi fragmenty souborů na pevném disku, takže by pak pro operační systém byly neviditelné. Kódování i dekódvání by prováděl speciální software. Tady samozřejmě vyvstává problém, že na přítomnost citlivých dat by upozorňovala naopak zase existence programu na počítači, ale i to lze různě řešit.
Jaké má takový postup výhody a jaké nevýhody? Jak se zdá, předání dat např. vyžaduje i předání fyzického média. A nehrozí třeba ztráta dat při defragmentaci?
Celý článek na Securityworld.cz.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.