Tisková zpráva Institutu klinické a experimentální medicíny
V Institutu klinické a experimentální medicíny provedli poprvé v historii první auxiliární transplantaci jater v České republice. Pětatřicetiletému pacientovi s akutním selháním jater po předávkování paracetamolem odstranili jen půlku zasažených jater. Místo ní mu transplantovali nový levý lalok jater ze zemřelého pacienta, který podpoří regeneraci zbylé části. Díky tomu nebude muset do konce života užívat imunosupresiva jako při výměně celého orgánu. Lékaři budou moci začít dávky léků postupně, přibližně po půl roce až roce, snižovat až na nulu. Jaterní buňky mají totiž vysokou schopnost regenerace a původní játra se tak mohou stát opět plně funkčními.
Aby se co nejdříve uzdravil z virózy a nepřišel o práci, vzal si během jednoho dne velké množství paracetamolu. Do IKEM se dostal ve vážnemé stavu, s akutním jaterním selháním. Po provedení nutných vyšetření byl zařazen na čekací listinu, a to s nejvyšší možnou urgencí. Několik hodin poté přichází nabídka jater, ta jsou ale z několika pohledů nevhodná. Je ale jasné, že je to jediná a nejspíše poslední možnost. „V tomto případě se šance na uzdravení s každou hodinou snižovaly. V Česku, ani na východ od nás, takový zákrok ještě nikdo neudělal. Auxiliární transplantace byly celosvětově provedeny dosud jen v několika centrech. Tento typ transplantace je totiž velmi technicky náročný, navíc jsme museli řešit i další problém – příjemce měl jinou krevní skupinu než dárce. V noci před samotnou transplantací jsme mu proto třikrát vyměnili krevní plazmu a zbavili se tak protilátek. Jinak by tělo orgán vůbec nepřijalo,” říká přednosta Kliniky transplantační chirurgie MUDr. Jiří Froněk, PhD, FRCS, který transplantaci provedl.
Celý zákrok trval více než jedenáct hodin, byly to v podstatě tři operace v jedné. Chirurg při prvním zákroku zmenšil játra dárce tzv. „redukcí“, poté při druhé operaci odstranil pacientovi levý lalok jeho nemocných jater. Nakonec transplantoval zmenšenou část jater od dárce. „Pacient má nyní dvě části jater, jeho vlastní pravý lalok a transplantovaný lalok levý. To má pro něj zásadní význam – nebude muset do konce života užívat imunosupresiva. Pokud půjde vše dobře, můžeme mu začít zhruba po půl roce snižovat jejich dávky. Transplantovaný kus jater totiž pomůže jeho vlastní části jater, kterou lékaři v těle ponechali, k regeneraci a uzdravení. Transplantace byla v několika ohledech unikátní. Ve světě byly prováděny auxiliární transplantace většinou s užitím pravého laloku, my jsme museli použít levý, což je technicky extrémně složité. Pacient navíc dostal játra nekompatibilní krevní skupiny – takové výkony se v Evropě neprovádějí, několik jich bylo provedeno pouze v Asii,“ doplňuje MUDr. Jiří Froněk, PhD, FRCS.
Teď, téměř dva týdny po transplantaci, je stav pacienta stabilizovaný. „Nemocný je v dobrém stavu, játra fungují výborně a pacient postupně nabírá síly. Nemá ale ani zdaleka vyhráno. Asi nejvíc jsou tito pacienti ohroženi infekcí, ta se může objevit kdykoliv. I proto zatím v Institutu klinické a experimentální medicíny zůstává,” říká MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D., přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče.
Otrava paracetamolem, tedy volně prodejnými léky proti bolesti a teplotě, je jedna z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání. „Takovému selhání říkáme fulminantní, to znamená, že jeho nástup je extrémně rychlý. Projevuje se nejprve ospalostí, nechutenstvím, nevolností a zvracením, v dalších fázích pak zmateností, poruchami vědomí, otokem mozku a vnitřním krvácením. Bez rychlé léčby a následné transplantace jater pacient do několika dnů umírá. Pro auxiliární transplantaci jater je právě otrava paracetamolem zvlášť vhodná,”vysvětluje přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc.
Auxiliární transplantace je další z unikátních, život zachraňujících zákroků, které byly v Institutu klinické a experimentální medicíny za poslední rok provedeny. „IKEM opět ukázal, že patří na poli orgánových transplantací mezi pracoviště na světové úrovni. Naši chirurgové dokáží najít cestu tam, kde by to většina lékařů dávno vzdala. Pro záchranu lidského života se snaží využívat i metody, které dosud nikdo ani v okolních státech pro jejich technickou náročnost nevyzkoušel. Vzpomeňme například loňskou záchranu dvou dospělých po akutní otravě houbami – zde se podařilo poprvé rozdělit jedna játra mezi dva dospělé a tím je zachránit. Nebo rozdělení jedněch jater mezi dva chlapce z letošního jara,“ uzavírá ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D.
