Student World

tisková zpráva Masarykovy univerzity

Experimentální potvrzení souvislosti úzkosti a ritualizovaného chování přinesly výsledky výzkumu mezinárodního týmu, do něhož patří Martin Lang a Jan Krátký z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU). Jejich studie uskutečněná v laboratorních podmínkách dokládá, že lidé zažívající úzkost ritualizují své chování, čili vyhledávají činnost s pevně danými pravidly.

Vědci své hypotézy ověřovali inovativním způsobem experimentu. Skupinu 62 osob rozdělili na dvě poloviny. Jedné řekli, že se mají chystat na veřejný projev o uměleckém předmětu, který dostali k dispozici, a druhé, že mají o předmětu jen zpracovat text, který veřejně prezentovat nebudou. Došlo tak k tomu, že jednu skupinu vystavili většímu a druhou menšímu stresu. Míru stresu přitom ověřovali pomocí snímačů srdečního tepu a dotazníkového šetření a využívali také senzory pohybu.

Následně měly obě skupiny za úkol vyčistit předmět do té míry, až se jim bude zdát čistý. Ukázalo se, že lidé vystavení větší míře stresu, se předmětu věnovali pečlivěji, čistili jej déle a jejich pohyby byly lépe předvídatelné, jinými slovy vykazovali vyšší míru ritualizace svého chování. „Vysvětlujeme si to tak, že člověk se snaží za pomoci motorické činnosti minimalizovat míru stresu, který zažívá v důsledku předjímané nejisté situace. Vycházíme přitom ze současných koncepcí lidské mysli, které o ní hovoří jako o důmyslném nástroji schopném předvídat vývoj situace na základě minulých zkušeností,“ popisuje jeden z autorů studie Jan Krátký.

Pro členy týmu je experiment a jeho výsledek převratný. Nové poznatky vrhají jiné světlo například na lovecké rituály přírodních národů nebo obecně na náboženství, jímž se Krátký a Lang zabývají v rámci Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství fungující na Filozofické fakultě MU.

Výsledky výzkumu, o němž informoval prestižní vědecký magazín Current Biology, nyní poslouží nejen religionistům. Využít je mohou také psychologové nebo lékaři, a to například při léčbě obsedantně kompulzivní poruchy nebo při hledání cesty, jak vylepšit život lidem s poruchou autistického spektra.

autor