Student World

***tisková zpráva České nukleární společnosti 

Reaktor v japonském městě Tsuruga byl odstaven v roce 1995 po úniku chladicí látky – sodíku. Jeho opětovné spuštění provázely nové technické potíže, které se ale podařilo překonat. Reaktor má být ve zkušebním provozu po další tři roky, pak ho vystřídá trvalý provoz při komerční výrobě elektřiny. Zkušenosti s jeho provozem poslouží při vývoji nové generace rychlých reaktorů. Japonská vláda plánuje, že první velký rychlý reaktor pro komerční výrobu elektřiny uvede do provozu v roce 2050.

Reaktor Monju používá jako palivo směs uranu a plutonia – MOx. Rychlý reaktor produkuje více plutonia, než ho bylo původně v sázce jaderného paliva, proto se nazývá množivý. Dokáže také efektivně štěpit i další transurany a tak umožňuje snížit množství nebezpečných vysoce radioaktivních složek v použitém jaderném palivu.

V Evropě a USA byly experimenty s rychlými množivými reaktory v uplynulých desetiletích uzavřeny a nebo přerušeny, i když Francie s nimi v plánech na příští desetiletí stále počítá. V Rusku od roku 1980 pracuje rychlý reaktor BN-600 v Bělojarské jaderné elektrárně, a to po celou dobu naprosto spolehlivě. Nyní se v Bělojarsku staví větší verze BN-800, plánuje se i výkonnější typ BN-1200.

V čele vývoje jsou asijské země. Dokončuje se první indický rychlý reaktor s výkonem 500 MW v Kalpakkamu, provoz má zahájit v příštím roce. Úspěšně se do programu výstavby rychlých reaktorů pouští i Čína, kde uvádějí do provozu experimentální rychlý reaktor chlazený sodíkem o elektrickém výkonu 25 MW. Největší čínská energetická společnost China Huaneng Group plánuje v provincii Shandong postavit první větší rychlý reaktor o výkonu 200 MW, vyrábět elektřinu by měl již v roce 2013. Čínský vývoj se dosud opíral o ruské zkušenosti s množivými reaktory a o dovoz klíčových prvků, u nového rychlého reaktoru ale již jde o čínskou konstrukci i výrobu.

autor Václav Hanus, prezident ČNS