tisková zpráva Středoevropského technologického institutu CEITEC
Nejprestižnější evropský grant, který udílí Evropská výzkumná rada, opět míří do Středoevropského
technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) v Brně. V konkurenci zkušených vědců z celého světa uspěl projekt biologa Richarda Štefla, jehož cílem je studium detailních mechanismů vzniku a funkce tzv. temné hmoty genomu. Výzkum jeho týmu věnující se nekódující RNA, přezdívané právě temná hmota genomu, tak získal na dobu pěti let podporu ve výši 2 miliony EUR. Za poslední dva roky se jedná již o druhý takto mimořádný grant z těchto zdrojů, který obdržel vědec z CEITECu Masarykovy univerzity. I to je potvrzením kvality činnosti CEITEC, který si stále více na evropské mapě upevňuje pozici uznávaného vědecko-výzkumného centra.
Richardu Šteflovi se podařilo získat grant v kategorii „Consolidator“, zaměřené na mladé nadějné vědce, kteří již mohou prokázat úspěchy ve vědecké práci a pohybují se v rozmezí 7 až 12 let od ukončení PhD studia. „Významná finanční podpora mi umožní koncentrovat se na dlouhodobý výzkum. Mohu si dovolit se znovu vrátit do laboratoře a neřešit, zda má nebo nemá moje skupina financování na následující rok,“ vysvětluje důležitost grantu Richard Štefl z CEITECu Masarykovy univerzity.
Temná hmota genomu – přezdívána nekódující RNA – je výzvou pro budoucí medicínu. „Výzkum temné hmoty genomu vědce stále překvapuje. Data ukazují, že v buňce je jen málo pochodů, které by byly prosté temné hmoty genomu. Zdá se, že mnohé nemoci mají genetický původ právě mimo „kódující“ oblasti genomu – v jeho temné hmotě,“ přibližuje svoji práci Richard Štefl. „Moje skupina využívá pro svoji práci nukleární magnetickou rezonanci a studujeme detailní mechanismy vzniku temné hmoty geonomu,“ dodává. Podobně jako temná hmota ve vesmíru je temná hmota genomu v buňce všudypřítomná – tvoří více než 70 procentech lidského genomu. Doposud ji však bylo těžké detekovat z důvodu krátkého poločasu života. Až nové technologie umožnily její nalezení, což otevírá novou kapitolu poznání v biologii a medicíně. „Temná hmota genomu je chybějícím článkem pro pochopení mnohých buněčných mechanismů a lidských nemocí, s nimiž si ještě nedokážeme poradit. V současné chvíli je důležité pochopit, jak a proč tato temná hmota vzniká a jaké jsou všechny její buněčné funkce,“ zjednodušeně popisuje Štefl, který na toto téma již publikoval články v prestižních vědeckých časopisech.
Richard Štefl působil několik let na ETH v Curychu, na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a nyní vede výzkumnou skupinu v CEITECu. Pro svůj výzkum již dříve získal prestižní granty od organizací jako jsou Human Frontier Science Program, Howard Hughes Medical Institute nebo European Molecular Biology Organization. Publikoval své práce ve špičkových časopisech jako Cell, Molecular Cell, EMBO Journal, Nature Structural & Molecular Biology, PNAS, apod.
