Student World

tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Podle hrubého odhadu se zde pohybuje kolem 9 rysů a 3 vlci, výskyt medvěda se prokázat podle stop nepodařilo. Akce se zúčastnilo kolem 80 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Organizovala ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy.

„Beskydské šelmy jsou velmi zranitelné. Ačkoliv rysové a medvědi žijí v Beskydech od 70. let minulého století a vlci od roku 1994, nikdy se jim nepodařilo vytvořit trvale prosperující populace. Náhlá a trvalá zmizení pravidelně pozorovaných jedinců z míst, kde se předtím trvale vyskytovali, svědčí o tom, že i v současné době představuje největší hrozbu pro rysa, vlka a medvěda pytláctví. Jejich budoucnost ve zdejším regionu proto závisí na respektování ochrany jednotlivých zvířat ze strany myslivců, na důsledné ochraně beskydské přírody a na zachování migračních tras velkých savců mezi Beskydami a slovenskou a polskou částí Karpat,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy.

Během čtyř dnů mapování byly šelmy identifikovány podle nálezů stop, trusu, zbytků kořisti, případně dalších pobytových znaků. Ty nasvědčují tomu, že na území Moravskoslezských Beskyd žije celkem 9 rysů (3 dospělí a 6 dospívajících mláďat). Kromě nich se na české straně Javorníků a ve Vsetínských vrších přechodně objevují 3 rysové s trvalým výskytem na slovenské straně Javorníků. Z časově dlouhodobějšího monitoringu pak vyplývá, že se v širší oblasti Beskyd vyskytují pravděpodobně 3 vlci, jejichž rozlehlé teritorium zahrnuje kromě CHKO Beskydy i Slezské Beskydy a pohraniční území Slovenska a Polska.

Při mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové, jako vydra říční, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, žluna šedá, datel černý, krkavec velký. Mimo termín mapování byl pozorován mladý orel skalní. Překvapivý byl nález první žáby, skokana hnědého, který již ve druhé polovině února vylezl z úkrytu navzdory okolním sněhovým závějím.

Výsledky mapování budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody.

autor