Propojení biologie a počítačů se zdaleka nemusí omezovat na ovládání systému podle snímaného EEG nebo na DNA počítače. Vědci nyní vymysleli sadu počítačových her, při kterých hýbeme živými organismy – výstupem z počítače jsou chemikálie uvolňované do kádinky nebo změny elektrického pole. Pohyb mikroorganismů pak snímáme mikroskopem a zpětně se zabuduje do scény hry. Nakonec […]
Propojení biologie a počítačů se zdaleka nemusí omezovat na ovládání systému podle snímaného EEG nebo na DNA počítače. Vědci nyní vymysleli sadu počítačových her, při kterých hýbeme živými organismy – výstupem z počítače jsou chemikálie uvolňované do kádinky nebo změny elektrického pole. Pohyb mikroorganismů pak snímáme mikroskopem a zpětně se zabuduje do scény hry. Nakonec tedy nálevník běhá současně ve zkumavce i třeba jako míček na obrazovce, při obdobě PacMana se i reálně krmí apod. Základní motivace her má být didaktická, tj. vzbudit u hráčů zájem o biologii a biotechnologie. Je to jen hračka, nebo může mít takový přístup i nějaké seriózní využití?
(Vědci se omezili na jednobuněčné organismy, kde jednak těžko můžeme mluvit o bolesti, za druhé je jejich reakce na gradient elektrického pole nebo nějaké látky zcela determinovaná. Složitější organismy by už nebyly tak předvídatelné, což by tedy pro nějaké hry mohlo mít také svůj význam.)
Podrobnosti Computerworld.cz.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.