Student World

Vědci srovnali genomy asi 50 současných Tibeťanů a Číňanů, u nichž bylo známo, že již po několik generací žijí „na svém místě“. Analýza vedla k závěru, že obě etnika se od sebe oddělila před méně něž 2 700 lety. Za tu dobu stihli Tibeťané projít drsnou selekcí na život v prostředí, kde by nás ostatní skolila výšková nemoc. Také mnoho předků Tibeťanů zemřelo jen proto, že měli náhodou špatnou verzi nějakého genu. Výšková nemoc se projevuje bolestí hlavy, ale vede také k nižší porodní váze dětí a související vyšší kojenecké úmrtnosti.

V nadmořské výšce kolem 4 500 metrů je množství kyslíku v porovnání s úrovní u hladiny moře asi o 40 % nižší. Genetická selekce se proto přirozeně týkala především genů, které nějak ovlivňují práci s kyslíkem. Jedna z těchto mutací v blízkosti genu EPAS1 se např. v Tibetu vyskytuje asi 90 % populace, v Číně je tento podíl naopak menší než 10 %. EPAS1 se označuje jako „sportovní“ gen, protože jeho varianty souvisejí se schopností podávat vrcholné atletické výkony. Gen kóduje protein, který různě přepíná mezi aerobním a anaerobním metabolismem ve svalových buňkách. „Tibetská“ mutace zasáhla transkripční faktor, který ovlivňuje aktivitu genu EPAS1. Jiné velké rozdíly mezi Tibeťany a Číňany byly zjištěny v genech kódujících strukturní proteiny hemoglobinu a mezi geny souvisejícími s anémií, schizofrenií a epilepsií následkem nedostatku kyslíku v děloze v prenatálním věku. Celkem bylo takto odhaleno asi 30 genů, u nichž existuje velký rozdíl mezi populacemi Tibetu a Číny.

Tibeťané mají v krvi nižší hladinu kyslíku, přesto ale na rozdíl od nás v tomto případě netrpí hypoxií. Překvapivě mají v krvi také méně červených krvinek a nižší hladinu hemoglobinu (zdálo by se, že v prostředí s méně kyslíku by ho bylo třeba naopak více).

Výzkum vedl profesor Rasmus Nielsen z univerzity v Berkeley. Proces označil za nejrychlejší genetickou změnu známou u člověka.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:

– Jazykově ale Tibeťané mají k Číňanům daleko, tibetština je naopak příbuzná jazykům Barmy. Není jisté, zda Tibeťané přišli do hor z níže položených sousedních oblastí v Číně.

– Jiný doklad rychlé evoluce u člověka: selekce na schopnost trávit mléko i v dospělosti.

– Jak by to bylo u indiánů obývajících Altiplano, tj. vysoko položenou planinu v Peru a Bolívii (spolu s Tibetem asi jediná takto vysoko položená a souvisleji osídlená oblast)?

autor Pavel Houser