Student World

Poněkud překvapivou odpovědí je, že pravdu do jisté míry měli zřejmě všichni…

Podívejme se nejprve na výsledky ankety:

Jak podle vás vznikly mnohobuněčné organismy?

Chybou při dělení buňky – 9 (30%)
Spojením více buněk – 9 (30%)
Přepažením mateřské buňky – 6 (20%)
Různé mnohobuněčné kmeny různě – 5 (17%)
Ještě nějak jinak – 1 (3%)

Americký evoluční biolog Stephen Jay Gould ve své knize Pandin palec uvádí, že mohlo dojít ke všem uváděným možnostem. Navíc není jisté ani to, zda mnohobuněčnost vznikla u různých živočišných kmenů různě. Existuje teorie, že mnohobuněčnost se u živočichů objevila pouze jednou. Jiná koncepce praví, že dvakrát (mořské živočišné houby a ostatní živočichové), další počítá s číslem tři (mořské houby, láčkovci a všichni ostatní živočichové).
Co se týče rostlin a hub, tyto větve se od živočichů oddělily ještě před vznikem mnohobuněčnosti. Zde tedy není o nezávislém původu vcelku pochyb.
Mimochodem, Gould se domnívá, že vznik života byl za podmínek, které panovaly v pravěkých oceánech, zřejmě jevem zákonitým. Naproti tomu ke vzniku mnohobuněčných organismů a obrovské diferenciaci biosféry v rámci kambrické exploze dojít vůbec nemuselo. Toto rozrůznění má dle Goulda mnohem větší stopy "zázračnosti" a "nepravděpodobnosti" než samotný vznik života.
Pro posouzení Gouldovy hypotézy bychom však samozřejmě museli objevit další planety podobné Zemi a zkoumat, jak to vypadá s biosférou v analogických podmínkách.

autor Pavel Houser