Student World

Mezinárodní tým, který vedl Zeresenay Alemseged z California Academy of Sciences, objevil v Dikii (oblast Afar, Etiopie) dvě fosilizované kosti, na nichž jsou vidět stopy po „bourání“ kamennými nástroji. Konkrétně se od kostí odřezávalo maso, oškrabovaly se do čista a pak se do kostí bušilo, aby pravěcí strávníci pronikli k morku. Analýza ukázala, že stopy na kostech vznikly před jejich „zkameněním“, nejedná se o nedávná poškození a zřejmě ani o stopy zubů velkých predátorů.

Kosti mají pocházet ze savců velikosti krávy a kozy (blíže nespecifikováno), jiné zdroje uvádějí nosorožce.

Až dosud byly první známé kamenné nástroje staré 2,5 milionu let (Gony, Etiopie) a ze stejné doby z etiopského Bouri pocházejí i doklady odřezávání masa od kostí. Tyto nálezy sice nejsou provázeny žádnými fosíliemi člověka, nicméně z doby před asi 2,4 miliony let jsou z etiopského Hadaru známy pozůstatky řazené již k rodu Homo (v roce 1974 byla v Hadaru objevena i Lucy, viz dále), takže se předpokládá, že Homo (habilis či jiný) byl i jejich výrobcem.

Nicméně před 3,4 miliony let mohli maso opracovávat zřejmě jen australopitékové. Podle vědců jde nejspíš o druh Australopithecus afarensis, k němuž se řadí i slavná Lucy. Asi 200 metrů od místa nálezu byla totiž v roce 2000 objevena zhruba stejně stará (3,3 milionu let) kostra pojmenovaná Selam, mladá samice (žena?) druhu Australopithecus afarensis zvaná též „dcera Lucy“. Není známo nic o tom, že by v této době a v této části Afriky žil jiný druh hominida.

Označení „nástroje“ má malý otazník. Ze stop na kostech se totiž nedá úplně jednoznačně říct, že jde o dílo opracovaných kamenů. Mohlo jít i o kameny, jejichž ostré hrany vznikly přirozenou cestou, i tak by ovšem byly záměrně použity jako vhodné pro daný účel. Zajímavé je i to, že v dané lokalitě se, jak se alespoň dnes zdá, vyskytují jen malé oblázky, takže australopitékové si své kameny museli přinést.

Objevuje se i hodnocení, že v porovnání s jinými stopami řeznických prací byla v tomto případě použita velká síla (snad aby nahrazovala nedostatek šikovnosti/know-how?).

Článek o objevu vyšel v srpnovém Nature.

Zdroj. Eurekalert a další

Poznámky:

– Kamenné nástroje, a to dokonce i ve smyslu opracovaných, ovšem výjimečně užívají i šimpanzi: Šimpanz si kameny dopředu chystal a opracovával

– Šimpanzi loví, bonobové loví, ba i gorily loví a maso milují. Šimpanzi ovšem kořist trhají, neporcují pomocí nástrojů. V tomto smyslu byli nejstaršími řezníky tedy asi opravdu australopitékové. Na toto téma viz Australopitékus – spíše šimpanz než člověk

– Porcovat lze i ale maso mršin. Interpretace, že australopithecus své oběti ulovil, není opodstatněná, konzumace mršiny je mnohem pravděpodobnější.

– Ve starších knihách se rod Homo někdy definoval přímo takto „technologicky“, tj. kamennými nástroji. To teď nutně vezme zcela za své (a nejspíš už stejně vzalo).

Obrázek: lebka australopitéka, Credit: Brett Eloff, Lee Berger, University of Witwatersrand

autor Pavel Houser