Student World

V západních Čechách jsou stovky minerálních pramenů. Některé se využívají pro léčebné a lázeňské účely, jiné k pití a jen část zůstala v původním přirozeném stavu. Jedno však mají společné – jsou to dozvuky poslední sopečné činnosti u nás. Na Chebsku máme i naše nejmladší sopky – Komorní a Železnou hůrku. Obě soptily z geologického hlediska před nedávnem – před pouhými 300 000 lety.
Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, se vytvořilo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.
Takové podmínky vyhovovaly jednobuněčným řasám – rozsivkám. Rozsivky si tvoří dvoudílné křemičité schránky, vypadají jako malé krabičky – mají víko a dno. Žijí jak ve sladkých vodách, tak i v moři. Během roku mají dvě období rozvoje – na jaře a na podzim. Na dně se tak každý rok usadí dvě vrstvičky zvláštní usazeniny – křemeliny. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika metrů. Zajímavá je i přítomnost mořských rozsivek, které u nás jinde nenajdeme.
Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného oxidu uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný oxid uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.

***
Naučná stezka Soos
Okres: Cheb
Kraj: Karlovarský
Turistické trasy v okolí: červená Františkovy Lázně – Skalná. Cyklotrasy: Františkovy Lázně – Nový Drahov.
Zajímavosti v okolí: Františkovy Lázně, Hazlov – Goetheho skalka, Cheb, Chlum sv. Máří, Libá – raně gotický hrad, Vodní nádrž Skalka, Žírovnice – muzeum motýlů.
Naučné stezky v okolí: Ježkova stezka, Komorní Hůrka, Lubsko, Poohří, Smraďoch, Tajga.
Začátek stezky: Nový Drahov
Konec stezky: totožný se začátkem – okruh
GPS: N50 08.781 E12 24.166
1,5 km
Doprava: vlak Nový Drahov
***

Oxid uhličitý není dýchatelný. Je těžší než vzduch a drží se při zemi. Zde se ho však bát nemusíte. Krajina je tak plochá, že i nejslabší závan jej zcela rozptýlí. Nehrozí ani utopení v rašelině. Přesto se držte vyznačené cesty. I když nejste sami ohroženi, můžete i neúmyslně poškodit zdejší přírodní unikáty. Místní půda je prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha je pokryta krystalky bílé Glauberovy soli (síran sodný), červenavě zbarvenými oxidy železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak vysoký, že na části území nerostou skoro žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují, a najdeme je proto jen zde.
Dva větší prameny na Soosu byly podchyceny a jejich vodu můžeme ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající – má nově upravenou jímku (dříve se voda z pramene mísila s vodou z okolního rašeliniště a byla zdravotně závadná).
Někdy se říká, že Soos je zachovaný pozůstatek pravěké třetihorní krajiny. Do určité míry je to pravda – z třetihor u nás máme víc míst, kde jsou vrstvy diatomitu, rozsivky se vyskytují i v Sokolovské pánvi ve vrstvách nad svrchní slojí. Sopečná činnost tehdy právě probíhala a minerálních pramenů i vývěrů plynů bylo daleko víc. Mnoho podmínek však bylo odlišných – teplejší podnebí, jiný reliéf krajiny, jiná říční síť.
Rozsivková zemina se zde dříve i těžila (a stále ještě se o kus dál těží). Má různé využití – jako lešticí prášek, používá se k výrobě skla, kameniny a velmi lehkých cihel, lze ji přidávat do zubních past, dokonce se pojídala (především Laponci a Číňané). V roce 1867 přidal Alfréd Nobel k jednomu váhovému dílu rozsivkové zeminy tři díly nitroglycerinu – a vynalezl dynamit.
Na naučnou stezku se dostaneme jen se vstupenkou. Vstupenka však platí i pro návštěvu přírodního geologického parku, kde jsou vystaveny velké bloky hornin z Chebska, dále pro muzeum přírody Chebska a nově zbudované Muzeum dinosaurů.

Bahenní sopky

Vývěr minerální vody

Tento text je úryvkem z knihy:
Karel Drábek
Naučné stezky a trasy III. Karlovarský a Plzeňský kraj
Vázaná, 248 stran, asi 350 barevných fotografií a map, 298 Kč (poznámka: vzhledem k tomu, že jde o plnobarevnou knihu, je cena velmi příznivá)
O knize na stránkách vydavatele

Anotace vydavatele:
Po Středočeském a Jihočeském kraji vychází třetí díl cyklu turistických průvodců, který postupně mapuje naučné stezky v celé České republice. Naučné stezky se snaží ukázat specifika krajiny, upozornit kolemjdoucí na zvláštnosti, které by jinak mohli minout. V průvodci jsou stezky řazeny abecedně, v záhlaví každé z nich jsou uvedeny nejdůležitější údaje: okres či obvod, ve kterém je stezka umístěna, její začátek a konec, GPS souřadnice, délka trasy a počet zastávek, obory, kterým se tabule věnují, doba vhodná k prohlídce a možnosti veřejné dopravy, také obtížnost trasy, navazující značené turistické trasy a cyklotrasy, zajímavosti i další stezky v okolí. Text jednotlivých kapitol podává základní popis trasy a přírodovědné i historické poznatky, které se k jejímu okolí vážou. Každá kapitola je doplněna mapou a četnými fotografiemi.

Starší článek vycházející z předešlého dílu knihy (Praha a Středočeský kraj) na Science Worldu:
Záhada spečených hradeb

Viz také:
Říp asi skutečně soptil
Desetimetrové blesky v činných sopkách

autor