Bakterie možná dokázaly bez potravy přežít 86 milionů let

Biologie |

Vědci nalezli na mořském na sever od Havaje živé bakterie. Až neuvěřitelně působí, že příslušné jílové usazeniny jsou staré prý asi 86 milionů let. Máme před sebou život, který v izolaci od zbytku světa přežil ještě z druhohor?




Bakterie v příslušné usazenině, nalezené asi 30 metrů pod povrchem, spotřebovávaly jen naprosté minimum kyslíku, který se sem neměl jak dostávat z vnějšku. Šlo navíc o bakterie závislé na oxidaci organických látek, žádné autotrofy. Ani nová organická látka sem neměla kudy pronikat (na počátku vězení zde samozřejmě nějaké organické zbytky být mohly, na vrchu „sloupce“ není jen jíl, ale i zbytky řas a korýšů), metabolismus bakterií byl tedy zredukován na naprosté minimum.  Není jasné, zda během izolace vůbec došlo k nějakému dělení – možná před sebou máme opravdu původní uvězněné organismy.

Co se týče kyslíku, podle změn koncentrace a s mnoha extrapolacemi se odhaduje, že bakterie přežily se spotřebou 0,001 femtomolů na buňku a den (to lze pomocí Avogadrovy konstanty přepočítat na počet molekul kyslík, takové číslo nám ale stejně intuitivně asi mnoho neřekne). Vůbec se nepředpokládalo, že za těchto podmínek lze stabilně přežít; snad bakterie celou dobu pouze udržovaly DNA, proteiny a elektrický potenciál na membránách.

A mimochodem, příslušné usazeniny mohou být silné až kilometry, takže se nabízí otázka, co by se zjistilo při kutání ještě do větší hloubky. Pod mořským dnem může existovat celá nám zatím neznámá mikrobiální říše. Navíc se ukazuje, že život by na podobných principech asi dokázal fungovat i pod povrchem Marsu či jinde ve vesmíru.

Vědecký tým vedl Hans Røy (Center for Geomicrobiology, Aarhus University – Dánsko).

 

Zdroj: Phys.org

 

Poznámky:

– Samotný časový odhad je přece jen neuvěřitelný, přímo v článku jsou uvedeny jako možnosti i jiná čísla (zde).

– Člověka napadne, že by (v případě potvrzení obřího stáří) bylo zajímavé bakterie osekvenovat a porovnat s těmi současnými. V článku se vůbec nepíše, o jaký druh bakterií šlo. Možná o nějakou neznámou formu (ono za „hlubokou biosféru“ se považuje i celá řada bakterií z mořské vody, protože je neumíme kultivovat v laboratoři).

– Byl-li např. na Marsu nějaký mikrobiální život, pak asi ano, pod povrchem mohl přežít. Nicméně něco jiného je živoření po zhroucení systému, něco jiného vznik života. A přece jen, Mars je nehostinnou zmrzlou pouští už nějakou miliardu let…

 











Komentáře

28.07.2014, 11:28

.... thank you!!...

30.05.2012, 14:03 jiri-janecka

mimochodem kilometry sedimentů

Severně od Havaje je maximální stáří oceánské kůry okolo 80-90 miliónů let, tzn. ty kilometrové mocnosti rudých jílů na dně moře nebudou. Kukal (1983) udává max. rychlost sedimentace rudých jílů okolo 1 cm / 1000 let tj. asi 10m za milión let, v článku uvažují dokonce jen 1mm za 1000 let. Ještě by mě zajímalo jak se dokazuje, že ty bakterie jsou tak staré? Nemohly tam prostě zalést?

28.05.2012, 21:19 radek-mikulas

možná to dokázaly mnohem déle

Při četní článku jsem si vzpomněl, že jsem se coby student geologie (tedy někdy kolem roku 1983) dočetl o nálezech živých bakterií ve slaných roztocích devonského (tedy středněprvohorního) stáří. Mělo to být v USA v ropných vrtech, na podrobnosti si již nevzpomenu, tím méně na zdroj této informace. Možná byl tehdejší nález již dávno re-interpretován, možná jen zapomenut. Možná, že zapomenut není, ale vzorky se prostě již nezachovaly a v publikaci nic z dnešního hlediska přesvědčivého není, takže to bude třeba objevit znova, s využitím (momentálně) špičkové metodiky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.