Student World

Jsou loňské záplavy v nějakém vztahu ke globálnímu oteplování? Podle článku Nicola Jonese v časopisu New Scientist závisí další vývoj (nejen) středoevropského klimatu na několika faktorech.
Je pravda, že vyšší teplota znamená v průběhu léta více vodní páry v atmosféře a tedy i více srážek. Do hry ovšem vstupují živé organismy. Více oxidu uhličitého vede rostliny k uzavírání průduchů. To způsobuje, že voda se naopak nevypařuje, ale zůstává v půdě. Tento efekt je nakonec mnohem výraznější než důsledky pouhého růstu teploty. Zatímco subtropický pás pouští se neustále vysušuje, v tropech bude půda brzy vodou zcela nasycena a mnohé oblasti se změní v jedinou obří kaluž.
New Scientist však upozorňuje, že o změnách klimatu víme poměrně málo i proto, že v řadě zemí se – např. v důsledku politické nestability – v posledním půlstoletí prakticky přestal provádět sběr hydrologických a klimatologických dat.

Zdroj: http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99993655

V této souvislosti stojí za připomenutí názor Václava Cílka o tom, jak se oteplování může snadno zvrhnout v opak. Mechanismus je přibližně následující: Větší teplota v tropech – větší rozdíl teplot mezi tropy a pólech – intenzivnější atmosferické proudění – více vlhkého vzduchu na pólech – větší srážky zde – více ledu v polárních oblastech – více odraženího tepla v polárních oblastech – ochlazení.

autor Pavel Houser