Student World

Jaké propojení biologických a geologických procesů vás osobně nejvíce fascinuje?
Odpovídá RNDr. Radek Mikuláš, CSc. z Geologického ústavu AV ČR.

Odpověděl bych nejraději zase otázkou – kterou se mimochodem neustále bavím nebo trápím (podle rozpoložení). Jak si lidská mysl vůbec vybírá věci, které člověka fascinují?
V případě krásných žen je bezprostřední evoluční vysvětlení asi celkem jasné. Ale když mě fascinuje pohled na kámen, provrtaný důmyslnou, pravidelnou síti chodbiček a komůrek, ve kterých kdysi žily mořské houby, pak opravdu nevím, co mi tím chce vzdálená zkušenost mých genetických předků sdělit. Jak chcete takovouhle věc vysvětlit "darwinisticky"? Mám se tím snad inspirovat při stavbě svého obydlí, využít toho při výrobě užitečných předmětů? Nebo je to klíč k pochopení nějakých dějů, které bych měl znát, abych s větší pravděpodobností přežil? Nebo mě jen chce „někdo“ dostat do dobré nálady, což samo o sobě zvyšuje šanci na přežití? Pravdivá budou asi všechna tři vysvětlení, ale nevím, kdy přesně které.
Ale abych přece jen odpověděl něco konkrétnějšího než protiotázku. Určitě mě fascinují pravidelná doupátka vytvořená v pevných kamenech houbami nebo mechovkami. Dále okamžik, kdy v lese například mezi Kokořínem a Dubou přejdu geologickou hranici pískovců a čedičů. Z metru na metr nahradí borový les buky a borůvky v podrostu vystřídají třeba vraní oka; tak silný je vliv geologického podloží na živou přírodu. Anebo to, že po dvaceti letech používání geologické časové škály začínám mít pocit, že ty nesmírné časové úseky začínají být součástí mé životní zkušenosti – dívám se na krajinu a uvědomuji si už podvědomě, bez nějaké krkolomné myšlenkové konstrukce, co se v ní mohlo změnit za deset tisíc let, co za deset milionů a nebo za sto milionů. Pak mě fascinuje, jak dlouho se už jediná linie života na této nevelké planetě udržela – taková zvláštnost musí mít nějakou opravdu hlubokou příčinu.

Ke stejnému tématu doporučujeme také esej Malování homolic namodro
"Otázka tedy zní, komu signalizují šneci a škeble, že jsou tak barevní, tak bizarně tvarovaní, tak různorodí. Ať si to přebereme, z kteréhokoli konce, dojdeme v rámci současného poznání k tomu, že zjevně nikomu." Celý text na
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/A254CD6BCBF5E765C1256E970048FB9B?OpenDocument&cast=1

Jedná se o úryvek sbírky rozhovorů Než přijde vakovlk, jejíž vydání se chystá v nakladatelství Dokořán, http://www.dokoran.cz

autor Pavel Houser