Student World

Cožpak o to, občas se vyskytnou roztodivné teorie. Tak na základě určitých anatomických i behaviorálních znaků se nedávno objevila představa, že evoluční vztah k člověku má spíše orangutan než šimpanz. Argumenty byly početné, ale hodně „měkké“ (chůze, sexuální chování, asymetrie hemisfér, výroba oblečení…) Samozřejmě lze ihned namítnout: Ale co geny, viz ta známá podobnost lidského a šimpanzího genomu? (viz tento článek)
S ještě mnohem výstřednější myšlenkou přišel nyní Eugene McCarthy, nositel PhD z genetiky. Jeho „důkazy“ podobnosti mezi člověkem a prasetem mají prý být hlavně opět anatomické a jednotlivě možná nepřesvědčivé, jako celek ale McCarthyho přesvědčily; ono to jakýsi smysl dává, viz značná kompatibilita člověka a vepře v imunitě, podobný jídelníček a trávicí soustava… Jenže NĚJAKÁ podoba a evoluční příbuznost je něco úplně jiného, delfín není žralok, vakovlk není vlk.
McCarthy samozřejmě musí vysvětlit, jak to, že tedy máme víceméně šimpanzí a nikoliv prasečí nebo napůl prasečí genom. Pomáhá si tím, že mohlo docházet i ke zpětnému křížení hybrida se šimpanzem, a to několikrát, čímž prasečí příspěvek z genomu prakticky vymizel. Takové mechanismys opět nejsou v principu vyloučeny; hybridi nebývají nutně neplodní a kříženec lva a tygra (liger) lze třeba zkřížit opět se lvem (výsledkem čehož je liliger; na téma kříženců kočkovitých šelem viz tento článek; ostatně různé podobné triky, třeba zkřížení hybrida s rodičem, provádějí také šlechtitelé pro zvýšení plodnosti).
McCarthy tvrdí, že současná biologie se příliš soustředí na genové sekvence. Za nejpravděpodobnější scénář pokládá zkřížení samce prasete (Sus scrofa) a samice šimpanze (Pan troglodytes) – nejspíš znásilněním šimpanzice. Potomek byl pak vychováván v šimpanzí skupině jako šimpanz. K události mohlo dojít několikrát a výsledkem by byly různé skupiny řazené dnes mezi Homo. Nebo je variabilita hominidů dána křížením hybridů s šimpanzi i mezi sebou.
Vrcholem je pak McCarthyho tvrzení, že někde v jižním Sudánu, kde by na sebe prase a šimpanz mohly stále narazit, by se noví hybridi mohli rodit dodnes. A ještě nejsme u konce. Výsledkem zkřížení extrémně velkého lesního afrického prasete se šimpanzem může být prý gorila.
Podrobnosti o teorii viz macroevolution.net. Míní se to jako žert, nebo vážně?

Zdroj: Phys.org

Poznámky:
– Komu se nelíbí představa, že „člověk pochází z opice“, toho by mohla nová hypotéza jistě přivést až k mdlobám. Též jistě neudělá radost příslušníkům kultur, které pokládají prase za zvíře nečisté. Potěšit by tato představa naopak mohla odpůrce pojídání vepřového a lidi, kteří chovají prasata jako domácí mazlíčky.
– Samozřejmě, základní absurdita je, jak by ke zkřížení vůbec mohlo dojít; to není jako lev a tygr, prase a šimpanz mají třeba různý počet chromozomů. Zní to celé zcela fantaskně, když si uvědomíme, jak daleko od sebe jsou primáti a kopytníci na evolučním stromečku – nějakých 60 milionů let. Plus samozřejmě by po takové události musela v lidském genomu nějaká stopa stejně zůstat. Atd. Doufám, že čtenáře celá představa svou bizarností pobavila, nikoliv znechutila.

autor Pavel Houser