Biologie |
Ve starém Egyptě se hyeny běžně chovaly v zajetí a využívaly při lovu, dokonce i v kombinaci se psy. Přesto se ale hyenu nepodařilo trvale ochočit. Proč to šlo u vlka, ale ne u hyeny?
Jared Diamond ve své knize Osudy lidských společností (česky Columbus, Praha 2000) podrobně rozebírá otázku domestikace prvních plodin i zvířat. Na Science Worldu jsme některé úvahy z knihy převyprávěli například v textech
Proč nemáme v sadech duby, Záhadný počátek domestikací a Domácí mazlíček jménem gepard.
Dimandovi úvahy se točí ani ne tak kolem toho, jaké plodiny se začaly pěstovat a zvířata chovat, ale spíše kde se to nepodařilo. Stručně řečeno, podle Diamonda musela být pro domestikaci splněna celá řada podmínek a absence byť jedné z nich celých proces zastavila. A tak lidé chovají kočky (a ne gepardy), kozy (ale ne gazely) a pěstují mandle (ale ne duby). Zajímavé je, jaké faktory mohly zabránit domestikaci hyen skvrnitých. Ve starém Egyptě se běžně chovaly v zajetí a využívaly při lovu (hyena skvrnitá je v rozporu se svou pověstí spíše aktivní predátor než mrchožrout), dokonce i v kombinaci se psy. Přesto se ale hyenu nepodařilo trvale ochočit. Proč to šlo u vlka, ale ne u hyeny? Nabízí se několik možností.
– Hyeny mají v rozporu se všeobecným přesvědčením evolučně blíže ke kočkovitým než psovitým šelmám (byť v češtině máme místy kuriózní biologické názvosloví zahrnující třeba psa hyenovitého, Lycaon pictus, to je však psovitá šelma nemající s hyenami nic společného). Jedním z rozdílů je, že kočkovité šelmy jsou mnohem striktnější masožravci – z kočky lze vegetariána udělat těžko, naopak domestikované psy bylo možné krmit do značné míry i rostlinnou potravou (viz také Psi dávných zemědělců se museli živit prosem). Vyjma vladařských paláců asi nebylo možné zajistit pro tak velkého predátora dostatek masa, vždyť hyena skvrnitá váží zpravidla přes půl metráku.
– Domestikace nebyla jen utilitární záležitostí, ale i estetickou. Možná, že lidem se hyeny prostě tolik nelíbily.
– Mají snad hyeny nějaké složitější pářicí rituály, které komplikují rozmnožování jinak snadno ochočitelného geparda v zajetí?
– Je u hyen nějaká jiná společenská hierarchie než u psovitých šelem? (To se nezdá, to by byl problém hyenu i ochočit.)
– Nebo zde přece jen hrají roli nějaké utilitární důvody, třeba to, že hyena se hodila pouze k lovu, ale nepodařilo se z ní udělat hlídače, stopaře či pastýře stád?
– Hyena žije běžně 40-50 let. Možná kvůli delší době jedné generace nemohla domestikace postupovat tak rychle?
Hyena skvrnitá na české Wikipedii
Zdroj obrázku: Wikipedia, licence obrázku GFDL
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.