***oznámení Genebáze.cz
Až do nedávné doby mohla genetická genealogie používat při zkoumání mužských linií (chomozom Y) pouze výsledky získané z žijících jedinců. Podle toho, jak jsou v současné době jednotlivé haplogrupy a jejich podskupiny rozmístěny, se usuzuje na to, kde se vyskytovaly dříve, kudy probíhaly trasy migrace apod. V posledních letech se ale metody izolace DNA zdokonalily natolik, že v několika případech bylo možné stanovit hodnoty Y-STR markerů i u dávno zemřelých jedinců. Pozůstatky z Lichtenstejnske jeskyně jsou pro nás nesmírně zajímavé proto, že pocházejí ze střední Evropy a poskytují nám údaje o určitém vzorku zdejší populace před 3000 lety. Co nám tedy výsledky říkají?
1. Z nalezených koster bylo 19 mužských a u 16 z nich mohly být určeny hodnoty Y-STR markerů. Některé haplotypy se mezi jedinci vyskytovaly vícekrát a ukazovaly tak jejich příslušnost ke stejnému otcovskému klanu. Na základě haplotypu bylo možno odhadnout haplogrupu jedinců. Ve 12 případech to byla haplogrupa I1b2 (3 různé otcovské klany), ve dvou případech haplogrupa R1a (1 otcovský klan) a v jednom případě byla odhadnuta haplogrupa R1b.
2. Tak vysoká frekvence haplogrupy I1b2 v dané oblasti před 3000 lety je poněkud neočekávaná. Spíše bychom očekávali větší zastoupení haplogrupy R1b. Haplogrupa I1b2 není ovšem ve střední Evropě zcela cizí, neobvyklé je pouze její vysoké zastoupení mezi jedinci z Lichtenstejske jeskyně. Dnes se tato haplogrupa vyskytuje po celé Evropě, ale frekvence výskytu se pohybuje pouze v řádu několika procent. Relativně nejvíce je jí v Německu, (z toho nejvíce právě v Dolním Sasku, kde leží i Lichtenstejská jeskyně!), Nizozemí, Belgii, Anglii a Skandinávii. Uvažuje se, že zřejmě vznikla někde v Německu, či severní Itálii před několika tisíci lety.
3. Výskyt R1a v Lichtenstejnské jeskyni před 3000 lety je nesmírně zajímavý, protože dokazuje že haplogrupa R1a nepřišla do střední Evropy poprvé se Slovany, ale že zde bylo určité (malé?) množství již dříve. Bylo by pochopitelně velmi zajímavé dokázat tuto R1a odlišit od té, která přisla až se slovanskou expanzí, ale na současné úrovni znalostí této haplogrupy to zatím neumíme.
4. Pokud se týká jediného haplotypu přiřaditelného k haplogrupě R1b, lze říci pouze to, že je velice blízký modálnímu (nejčastějšímu) haplotypu této haplogrupy a že ve své hodnotě DYS390=23 by mohl naznačovat příslušnost k podtřídě R1b1c9. Je to ovšem pouze zvýšená pravděpodobnost, nikoliv jistota. V každém případě je tento haplotyp zástupcem populace R1b, kterou v západní Evropě v současné době nalezneme nejčastěji.
5. Pokud někdo nalezne genetickou vzdálenost svého haplotypu 0-2 od výše zmiňovaných jedinců z Lichtenstejnské jeskyně, může to brát jakožto potvrzení skutečnosti, že lidé příbuzní jeho otcovské linii se v oblasti dnešního Německa vyskytovali už před 3000 lety.
Z níže uvedených tabulek lze vidět, že uživatelé našich databází mají se záznamy z Lichtensteinské jeskyně shodu pouze v případě haploskupiny R1b. U zbývajících haplotypů je nejlepší shodou genetická vzdálenost 2. V tomto případě ale lepší shoda neznamená bližší příbuznost. Srovnáváme žijící osoby s osobami zemřelými před 3000 lety. Haplotyp jejich případných potomků se za tu dobu mohl mírně změnit. Přesné určení rychlosti mutace STR markerů je velký problém a mutace navic probihají náhodně.
Zajímavým výsledkem srovnání je, že haplotypy blízké I1b2 haplotypům obyvatel z Lichtensteinské jeskyně mají pouze uživatelé ze slovenské databáze.
Tabulky srovnávající haplotypy s uživateli databází české a slovenské Y-DNA – viz stránky Genebáze
Hodnoty ST markerů jsou zde srovnány s profily Y-DNA z databází české a slovenské Y-DNA. Jde o druhé (březen 2008) porovnání Y-DNA markerů osob zemřelých před více než sto lety, o kterých na Genebázi víme.
Viz také:
Geny mapují cesty dávných předků
Vzniká databáze české Y-DNA
