Biologie |
Lidé trpí nádorovými chorobami více než šimpanzi. Proč tomu tak je? Odpověď se zdá být nasnadě: protože lidé žijí déle (pravděpodobnost nádorového onemocnění roste s věkem) a neumírají, alespoň ne v civilizovaných zemích, tolik na infekce či zranění (a na něco nakonec zemřít musíme).
Na toto téma viz podrobný rozhovor Skepse k zázračné pilulce: stáří, rakovina a evoluce.
Jak to všechno souvisí s lidským mozkem? Téměř jistě nějak nepřímo: větší mozek mají organismy (k-stratégové), kterým déle roste, mají delší dětství, aby se to vše vyplatilo by se pak jedinci měli dožívat vyššího věku. To jsou ale všechno obecné evoluční úvahy bez toho, že bychom měli nějakou představu o konkrétních mechanismech, navíc vysvětlujeme skutečnost zpětně.
John McDonald nyní v článku publikovaném v časopisu Medical Hypothesis přišel s možností, že u lidí funguje jinak předprogramovaná buněčná smrt – apoptóza (na téma viz také nedávný článek Umělá DNA zabije buňku po určitém počtu dělení). McDonald a jeho studenti Gaurav Arora a Nalini Polivarapu zkoumali způsoby exprese genů v mozku, játrech, varlatech, ledvinách a srdci a porovnávali situaci u člověka a šimpanze. Laboratorně prokázali, že mechanismy apoptózy jsou u člověka oslabeny. Podle McDonalda je to daň za to, aby lidský mozek mohl vyrůst.
O tom, co všechno se musí stát s buňkou, aby se mohla stát nádorovou, viz také článek Jediná odrodilá buňka: Jak vzniká rakovina (1), 2. díl.
Zdroj: ScienceDaily
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.