Wallaceova linie na východ od Bornea je geografickou bariérou, která od sebe oddělovala dva různé světy – vačnaté a placentální savce.
Samozřejmě to neplatí doslova, linii překonal člověk a jeho průvodci (prase, pes…), dále třeba i netopýři a myši. Nyní se objevila teorie, že ještě před Homo sapiens mohli na Novou Guineu a snad i do Austrálie proniknout i denisované, příbuzní Homo sapiens i neandrtálců, jejichž pozůstatky byly nalezeny na Sibiři. Technologicky nemusí být cesta na Novou Guineu nic nemožného, vždyť i mnohem méně pokročilí „hobiti“ z Flores se na svůj ostrov mohli jen těžko dostat suchou nohou. Nicméně námořní expanze denisovanů by o jejich schopnostech/kultuře rozhodně leccos vypovídala.
Alan Cooper z University Adelaide (Austrálie) Chris Stringer z britského Natural History Museum navíc v článku v Science tvrdí, že právě na Nové Guinei a Austrálii nastalo křížení denisovanů a Homo sapiens. Jedná se o názor konkurující představě, že ke křížení docházelo v jihovýchodní Asii (viz tento starší článek). Jenže geny denisovanů se u dnešních populací vyskytují téměř výlučně za Wallaceovou linií (Austrálie, Nová Guinea, Polynésie), podle nové teorie je tedy logické, že i ke křížení došlo tam. Přímé důkazy pro přítomnost denisovanů kdekoliv jinde než na Sibiři ovšem nemáme.
Homo sapiens pronikl přes Wallaceovu linii před nějakými 50 tisíci lety. Geny denisovanů v současných populacích ukazují, že jde především o „mužský“ příspěvek. Možná původně nepočetné skupinky Homo sapiens pronikaly do teritoria denisovanů, muži byli pobiti… Opět je to jen hypotéza, možné jsou i jiné scénáře (třeba denisovanky měly větší problém zdravě porodit dítě otce Homo sapiens než naopak).
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Samozřejmě, že vše mohlo proběhnout úplně jinak, ke křížení mohlo dojít na Sibiři a tyto populace pak další migrace zanesly daleko na jih. Na jejich místo dorazili noví příchozí, kteří již krev denisovanů vůbec neměli…
