Student World

U kočky lze těžko předpokládat tak intenzivní selekci ze strany člověka jako u psů (zejména od kočky nechceme tak širokou škálu různých činností, třeba něčeho tak sofistikovaného, jako je pasení stád), navíc kočka žije s člověkem podstatně kratší dobu – odhaduje se, že k její domestikaci došlo někdy v 8. tisíciletí př. n. l. Krom toho kolem nás stále žijí různé polodivoké kočky, s nimiž se ty domácí páří. Výzkumníci očekávali, že v kočičím genomu k žádným převratným změnám nedošlo, rozhodně k ničemu na způsob procesů, které z vlka učinily psa.

Porovnání genomu domácí a divoké kočky nicméně ukázalo, že existují značné změny v genech ovlivňujících chování – a to i přesto, že máme pocit, že kočka si stejně dělá, co chce. To ale není pravda, s vidinou prospěchu ve skutečnosti své chování modifikuje. Výzkumníci přímo tvrdí, že rozdíl je právě v genech souvisejících s mechanismem odměny v kočičím mozku, dále se změnila i paměť a strach (zase logické, kočka by se člověka coby většího zvířete měla bát).

Pochopitelně lidé selektovali kočky na vzhled, zejména na barvu/vzor srsti. Analýza genomu ukázala, že selekce byla místy tvrdá, takže třeba plemeno koček s bílými tlapkami (birma) vzniklo velmi rychle. Zajímavé je, že na rozdíl od psů změnily kočky mnohem méně svůj jídelníček – lidé se je nesnažili příliš selektovat na to, aby se mohly živit levnější rostlinnou potravou. „Geny pro metabolismus“ má prakticky stejné domácí a divoká kočka i tygr, naopak pes získal v průběhu domestikace geny kódující enzymy, které usnadňují zpracování škrobu. Kočka se do jisté míry živí i samostatným lovem, domestikace tedy nijak nezhoršila čich, sluch (rozsah i do oblasti ultrazvuku) a zrak (schopnost vidět za slabého osvětlení).

Projekt sekvenování kočičího genomu spustil v roce 2007 National Institutes of Health. Deklarovaným cílem bylo hlavně zkoumat geny odpovědné za choroby, jimiž trpí současně kočky i lidé. Kompletně byl přečten genom habešské kočky, samice jménem Cinnamon, která měla např. dědičnou degenerativní oční poruchu.
Výsledky byly publikovány v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Kočky mají rády mléko. Netrpí divoké kočky v dospělosti laktózovou intolerancí jako většina savců? Neprojevila se domestikace na „metabolických genech“ alespoň v tomto ohledu?

autor Pavel Houser