Student World

Před docela dost lety mi byl vyprávěn zvláštní průběh následujícího experimentu. Naučíte brouka (nebo jiný hmyz?) chodit bludištěm. Posléze jej semelete a použijete jako potravu pro dalšího brouka. Jak to bude nyní s jeho schopností procházet bludiště?

Pointa: Samozřejmě to zvládne rychleji. Působí to celé spíše magicky než vědecky, skoro jako když příslušníci přírodních národů konzumovali srdce (či jiné části těla) padlých bojovníků, aby na ně přešla jejich síla.
Konzumaci lidské hlavy a využití následných vzpomínek popisuje např. Robert Holdstock ve svém snovém románu Lavondyss. Novoguinejští domorodci, kteří pojídání lidských mozků praktikovali v reálu, si však namísto informací přenesli pouze nemoc kuru, jakousi místní obdobu BSE.

Zpět ale k našemu příběhu. Posléze jsem na celou záležitost zapomněl jako na jakousi "fantastickou vyprávěnku" bez reálného základu. K mému překvapení jsem však v jednom rozhovoru opět narazil na tento experiment, dokonce i s uvedením zdroje (tištěná kniha v angličtině). Příslušný e-mail jsem však smazal.
Pokud si pamatuji, ony experimenty prý byly publikovány i ve vědeckých časopisech typu Nature (někdy v 60. letech?), posléze však byl směr výzkumu opuštěn, aniž by však byly původní závěry nějak zpochybněny.
Z hlediska logiky, která přenos informace spojuje s přepisem DNA, je učení kanibalismem samozřejmě něčím na způsob noční můry, která ještě daleko přesahuje lamarkismus.
Samozřejmě existují i zcela "bezproblémová" vysvětlení tohoto jevu (při učení se v broučím těle syntetizuje nějaká látka, která posléze urychlí učení potomka), přece jen však působí poněkud krkolomně… Záleželo by např. na tom, zda se po konzumaci naučí nový brouk rychleji chodit i v jiném bludišti, než zvládl jeho sežraný předchůdce (eventuálně zda zvládne lépe i učení poněkud jiné třídy problémů).
Máte o tomto případu nějaké podrobnější informace?

autor Pavel Houser