Třeba Nick Lane se v knize Síla, sexualita, sebevražda domnívá, že právě koexistence mitochondrií byla nejméně pravděpodobným krokem, k čemuž třeba na jiných planetách podobných Zemi nikdy nedošlo.
Dnes převládá názor, že symbióza byla původně parazitismem, kdy tedy aerobní bakterie (budoucí mitochondrie) vnikla do buňky archea (archebakterie). Ono to tak nějak podobně opravdu bylo, naše jaderná informace pochází od archea a stejně tak dobře lze identifikovat, v jaké skupině aerobních bakterií mají původ mitochondrie. Nicméně jak s tím vším třeba souvisí vznik jádra eukaryotní buňky? Snad bylo potřeba od sebe oba genetické materiály nějak oddělit, což se však stejně nestalo a velká část mitochondriálních genů zamířila do jádra. Takže poněkud tápeme..
Nová teorie předpokládá, že mitochondrie naopak byly původně pohlceny fagocytózou budoucí eukaryotické buňky. Nejprve byly snad součástí obdoby endoplasmatického retikula (prostředí kolem jádra), posléze byly propuštěny do cytoplazmy a při těchto procesech vzniklo samotné jádro jako místo oddělené od zbytku buňky. Tak si to alespoň představuje David Baum z University of Wisconsin-Madison v práci publikované v časopisu BMC Biology. Mělo jít spíše o postupný proces, kdy si buňky archea držely chycené mitochondrie v externích váčcích a čerpaly z nich energii – a snad při tom byly i nějak odizolovány od kyslíku, který je pro archea toxický. Aby zajetí budoucích mitochondrií bylo účinnější, docházelo při tom i k evoluci lipidových membrán.
Samozřejmě fosilní důkazy jsou pro zhodnocení nové teorie velmi obtížně použitelné, jak zde odlišit oba typy buněk? Navíc i když nová teorie naznačuje spíše postupný vývoj než nějaké zlomové události, stejně všechno asi proběhlo velmi rychle. Těžko lze předpokládat, že najdeme nějaké stopy po „trochu-eukaryotních“ buňkách, protože ty byly asi rychle zlikvidovány novějšími „úplnými“ eukaryoty. Podobně jako bylo dávno, rychle a efektivně zkonzumováno vše, co žilo třeba v hypotetickém RNA světě – i když na druhé straně je pravda, že dále existují i archea, bakterie či živé fosílie typu latimerie; takže třeba i u nejprimitivnějších eukaryot najdeme něco, co nový přístup dokáže potvrdit či vyvrátit.
Zdroj: Phys.org a další
Viz také:
Záhadný vznik eukaryotické buňky, hydrogenozomy a vodíková hypotéza
