Student World

Dinosauři pojídající trávu jsou podobným prohřeškem ilustrátorů knih o pravěku jako mamuti chytaní do lstivě vykopaných jam (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B86869D7DB5551CBC1256E970048C49F). Anebo je to trochu jinak?

Trávy bývají pokládány za nejstarší krytosemenné rostliny. Většina teorií sice kladla vznik krytosemenných rostlin již do druhohor, předpokládalo se ovšem, že v té době měly pouze marginální úlohu (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/CE63395C83F3F176C1256E970048C612). Zhruba řečeno, éra dinosaurů by v tomto chápání odpovídala dominanci rostlin nahosemenných a nástup krytosemenných rostlin by probíhal paralelně rozkvětu savců. Takto nahlíženo by pak dinosauři mohli těžko spásat trávu – nehledě na to, že v případě mnohých velkých býložravých forem začaly převládat názory, že jejich životní styl odpovídal spíše současné žirafě.

Podle New Scientistu se ovšem dinosaurus-trávožrout opět vrací do hry. V Indii bylo ve vrstvách, kde se nacházejí dinosauři, totiž nalezeny i stopy po pěti druzích tehdejších trav Vše je datováno do doby před 65-70 miliony lety, zbytky trav se zachovaly v podobě tzv. fytolitů – a ty se zase nalezly v dinosauřím trusu. Jednotlivé druhy trav z této doby ukazují už na značnou diverzifikaci. Proto se objevily názory, že vznik trav by mohl být posunut až do doby před 100 miliony let.
Dinosaurem-trávožroutem má být podle všeho tzv. titanosaurus (patřící k sauropodům). Musel pořádat hodně potravy, protože podle všeho rostl velmi rychle. Dosud se mělo za to, že titanosauři se cpali listím a ani se nejspíš neobtěžovali ho žvýkat, protože rychlejší bylo spolknout tu a tam nějaký kámen. Snad byl tento stravovací návyk skutečně dominantní, nicméně chuť na trávu ukazuje, že paralela s žirafou a jejím věčně vytaženým krkem slídícím ve větvích není přece jen tak docela na místě.
Ze stejné doby jsou známé také pozůstatky býložravých savců velikost psů. Paleontologové dosud předpokládali, že jejich zuby byly adaptací na kousání dřeva (ala bobr), nyní se ale zdá být možné i to, že šlo o stepní trávožrouty

Zdroj: Jeff Hecht, Fossil dung reveals dinosaurs did graze grass, New Scientist, http://www.newscientist.com/channel/life/dn8336.html

Poznámka: Indie v mladších druhohorách patřila k jižnímu kontinentu, Gondwaně. Současné nálezy podporují hypotézu, podle které vznikli v Gondwaně krytosemenné rostliny – a snad i moderní savci.

autor Pavel Houser