Student World

Internet si dnes představíme v trochu netradiční roli průvodce světem exotických rostlin. V záplavě informací se soustředíme na česky psané stránky, z nichž si vybereme takové lahůdky, jako jsou masožravé rostliny, kaktusy či orchideje…

(text byl původně psán pro populární médium TV-Mag, obsahuje skutečně pouze linky, žádné odborbné informace)

Česká společnost pěstitelů masožravých a exotických rostlin má adresu http://www.masozravky.com/. Nechybí zde ani pojednání věnované dravým houbám, které k chytání kořisti využívají speciálních pastí. Podobně zaměřená organizace Darwiniana se nalézá na http://darwiniana.cz/. Zájemci o objednávky zde mohou využít i tzv. semennou banku.
Další adresy věnované masožravkám jsou třeba http://www.mujweb.cz/veda/foxcpg/, http://masozravky.hyperlink.cz/. Speciálně mucholapku podivnou hledejte na http://www.mujweb.cz/www/dalkan/masozrave_rostliny/. S rosnatkou okrouhlolistou se můžete dokonce setkat ve volné přírodě např. na moravských Žďárských vrších (http://www.zdarskevrchy.cz/view.php?cisloclanku=2001080901). Přehled volně rostoucích masožravek najdete i na http://www.kaktusy.webzdarma.cz/ochrmr.html. Krásné galerie masožravých rostlin lze najít třeba na http://masozravky.termiter.cz, http://navrcholu.cz/Web/61664/, http://mrfoto.wz.cz, http://nasemr.wz.cz/index.html. Většina těchto stránek obsahuje také odkazy na další zdroje. A jaké že jsou největší masožravky vůbec? Asi láčkovky, jež ovšem nerostou u nás, ale v tropech. Tyto dravé liány mohou být až 20 metrů dlouhé a některé zvládnou kořist až do velikosti holuba (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/page/maso).
Od masožravek přejděme ke kaktusům. Kaktusáři bývají někdy považováni za jakousi tajemnou a mocnou organizaci podobnou zednářům. Těžko říct, co je na těchto tvrzeních pravdy, zeptat se na to můžete třeba někoho ze Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů (http://www.cs-kaktusy.cz/main.htm). Další kaktusářské stránky najdete na http://kaktusy.unas.cz. Historie zájmu o kaktusy v českých zemích začíná již za Rudolfa II (http://www.cact.cz/kaktusy/hist_1.htm). Pravděpodobně nejznámějším českým kaktusářem byl cestovatel Alberto Vojtěch Frič, který se zabýval především jihoamerickými odrůdami, a to včetně těch, které vykazují účinky drogy (http://sweb.cz/zemces/89Hladik.htm, http://www.speleo.cz/speleo/SP10/ZDEJIN.HTM, http://www.libri.cz/databaze/orient/search.php?name=Fri%E8). Kaktusům byl věnován také seriál vycházející v časopisu Vesmír; články jsou dostupné on-line na http://vesmir.msu.cas.cz/kaktusy/kaktusy_obsah.html.
O českých orchidejích si lze přečíst např. na http://www.mendelu.cz/user/knoll/indexcz.htm, speciálně květinám rostoucím v oblasti Odry pak http://www.odry.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=10908&id_org=10908&id=62215&p1=&p2=&p3=, pěstování orchidejí v bytech popisuje http://orchideaklub.mendelu.cz/vlastni/clanky/clpestji.htm. Bonsajím jsou věnovány třeba stránky http://www.bonsai.cz/ nebo http://www.magazin-bonsai.cz/aktuality.html.
Tipy na to, jak učinit květiny součástí domácnosti, můžete najít např. na stránkách časopisu o bydlení Tvůj dům (http://www.tvujdum.cz/clanek.asp?i=2277). Řadu zajímavých rostlin samozřejmě můžete najít v botanických zahradách. Ta pražská má adresu http://www.botgarden.cz/, na intenretu ovšem snadno dohledáte i stránky dalších zahrad, většinou s upozorněním na právě probíhající speciální akce.

autor Pavel Houser