Student World

Někteří lidé necítí od narození bolest. Tento stav je považován za poruchu, protože zkracuje průměrnou délku života. Ne snad, že by si člověk necítící bolest nutně omylem uřízl prst, ale škodlivé jsou i drobnější potíže, různě přesezené nohy apod. Zůstává samozřejmě otázkou, zda takový kratší život není celkově šťastnější, každopádně by bylo dobré dokázat tento stav občas navozovat uměle. Což se ale zatím farmakologicky moc nedařilo.

Výzkumníci z University College London nyní publikovali v Nature Communications výsledky svého nového výzkumu. Jak se ví už asi 10 let, v signalizaci bolesti hrají rozhodující roli kanálky na membránách nervových buněk. Nejdůležitější je zde sodíkový kanál Nav1.7. Lidé, kteří necítí bolest, mají poškozený právě Nav1.7. Samozřejmě se v mnoha pokusech vědci už dávno snažili tento kanál blokovat, ale zvlášť úspěšní při tom nebyli. Nyní se ukazuje, že s poškozeným kanálem totiž organismus současně syntetizuje více opioidů (peptidů), což samotné farmakologické zablokování Nav1.7 nezajistí. Výzkumníci dali geneticky modifikovaným myším bez Nav1.7 naloxon, blokátor opiodiů. Totéž zkusili s 39letou ženou, která dosud nikdy necítila bolest, v obou případech se citlivost vrátila. U myši i člověka funguje stejná mutace i všechny související procesy obdobně.

Chceme-li navodit stav bez bolesti, recept je tedy následující: zablokovat Nav1.7 a současně podat opiodiy/opiáty, stačí i v celkem nízké koncentraci oproti jinak používaným dávkám. Tento přístup má řadu výhod. Dlouhodobé širokospektré zablokování sodíkových kanálků vede k úplnému znecitlivění – lidé nevnímající bolest ovšem třeba dotek na kůži cítí normálně. Naopak klasicky podávané opiáty vyvolávají závislost, navíc ztrácejí účinnost a vynucují si zvyšování dávky.

Zbývá nyní začít testovat na lidech a lze očekávat, že brzy se díky tou objeví i účinnější techniky boje proti chronické bolesti.

Zdroj: ScienceDaily

autor Pavel Houser