Student World

Genom korálů obsahuje přes 20 000 genů a po této stránce je srovnatelný s genomem člověka. U korálů překvapivě najdeme i geny odpovědné u strunatců za vznik nervové soustavy a složitý imunitní systém.

Výzkum vedený australským profesorem Davidem Millerem ukázal, že koráli, ač patří mezi žahavce (a ty bývají pokládány za jedny z nejjednodušších mnohobuněčných organismů vůbec), v jejich genomu najdeme mnoho věcí, které bychom nečekali, protože měly podle dosavadních představ vzniknout až mnohem později. Překvapilo, že koráli mají řadu genů, které třeba u člověka kódují složitý imunitní systém – a tyto geny jsou u korálů velmi podobné.
I přes složitý genom se ale korál v průběhu ontogeneze diferencuje asi jen na 12-14 typů specializovaných buněk.

Článek na ScienceDaily vyznívá tak, že pokud je imunitní systém korálů podobnější lidskému, budeme moci korálové útesy lépe chránit (nebo dokonce i účinněji léčit choroby lidské). To zní poněkud přitaženě za vlasy. Zajímavá je ale jiná věc: protože koráli jsou – alespoň na srovnatelné organismy – hodně dlouhověké a sexuálně dospívají asi po pěti letech, stihlo se jich od doby, kdy žil poslední společný předek korálů a složitějších živočichů, nejspíš vystřídat relativně málo generací.
Z tohoto hlediska pak na korály můžeme nahlížet jako na živé fosílie, v určitých oblastech relativně blízké poslednímu společnému předkovi (i když je fakt, že rychlost evoluce nezáleží jen na počtu generací, ale i na tom, jak intenzivně působily selekční tlaky atd.).

Koráli připomínající ty dnešní se objevily asi před 240 miliony let. Obdoba korálových útesů existovala už předtím, v různých dobách je však vytvářely různé organismy (jiné typy korálů, mořské houby, mechovky apod.).

Zdroj: Science Daily a další

autor Pavel Houser