Student World

Úvodní poznámka terminologická, v originále jsou „ravens“, z kontextu je však zřejmé, že jde o kolektivně žijící havrany, ne o samotářské krkavce. Jedná se o výzkum Thomase Bugnyara a jeho kolegů z Vídeňské univerzity, ale publikovaný v časopisu Current Biology. Takže ani pro anglické mluvčí to se „správným“ překladem Poeova Havrana není nijak jednoznačné.

Zajímavější je ovšem samotné zjištění. Podle vlivných teorií stálo za evolucí lidského mozku hlavně intrikaření (a pochopitelně s tím související schopnost ho naopak detekovat). Už i šimpanzi provádějí nejenom genocidy ve smyslu hubení cizích skupin, ale několik jedinců se dokáže i spiknout a třeba zabít stávajícího vůdce – který má zase své vlastní spojence a jsou zde i mediátoři (třeba samice), kteří konflikty mírní. Takoví vlci, jistě též inteligentní a žijící smečkově, toto nedělají – ve smečce může dojít k převratu, ale spíše na bázi stávající vůdce vs. vyzyvatel, nikdo nezaznamenal, že by se zde vytvářely klany/politické strany.

Havraní společnost je však složitostí interakcí podobnější té šimpanzí. Alespoň to tvrdí výzkumníci, kteří popisují, jak havrani tvoří aliance a navíc se cíleně snaží rozeštvávat vznikající spojenectví konkurentů podle osvědčeného hesla Rozděl a panuj; ovšem jen do určité chvíle, jakmile usoudí, že svazek se již stihl upevnit, dávají od toho radši pařáty dál, by nebyli biti sami.

Výsledky jsou založeny na zkoumání asi 300 havranů v přírodě Alp severního Rakouska. Konkrétně to má vypadat hlavně tak, že sousední havrani si spolu začnou hrát a různě se oťukávají, do toho ale vstupuje agresivní další jedinec. A ti, kdo už za sebou cítí podporu aliance, si dovolí víc, přitom však i odhadují, jak daleko pokročilo vytváření nového spojenectví. Samozřejmě – takhle dalekosáhlé interpretace havraních politik a motivací mohou působit jako docela „převýznamované“.

Určitě jde uvažovat dál, třeba k čemu to havranům eventuálně je, když se na rozdíl od šimpanzů mezi sebou přece jen nezabíjejí, nebo alespoň ne viditelně (viz také: Vranovražda?). Havraní hejna jsou každopádně fascinujícím jevem, hlavně ta nejpočetnější. Ačkoliv se ale havrani stěhují na společná nocoviště a navíc ještě migrují v rámci roku, na mikroúrovni potkáváte podle všeho každý den stejné ptáky na cca stejném místě. Určitě se tedy individuálně poznávají a má pro ně smysl do vývoje vzájemných vztahů investovat. Stálo by za to i zjistit, jakou roli ve vytváření aliancí hraje pohlaví a jakou to, zda se jedná o jedince vzájemně příbuzné.

Zdroj: Phys.org a další

autor Pavel Houser