Student World

Záhada gumiček

Na havraních nocovištích najdeme velké množství gumiček. Je jich tolik, že právě podle nich dokonce můžeme místo snadno identifikovat. Není jasné, proč havrani gumičky žerou, když je zjevně nedokáží strávit a opět je vykálejí. Nicméně by nebylo správné dojít k závěru, že v souvislosti s havrany se pravda vždycky skrývá.
“Pokud vám někdy vrtalo hlavou, kam se poděly všechny gumičky, které ztratíte, pak tato otázka je jednou z mála, na něž lze dát odpověď. Žerou je havrani,” říká ornitolog David Storch (David Storch: Havraní rituály, Vesmír 74 384/1995).
Poté, co Douglas Adams ve Stopařově průvodci po Galaxii rozřešil záhadu, kam se podějí všechny ty vypsané propisovačky, se tedy rozřešení dočkal i problém osudu gumiček.

Monogamní kavky

Kavky představují zajímavý příspěvek k evoluční biologii. Na jednu stranu žijí v koloniích, kde se najde celá řada příležitostí k nevěře, na druhou stranu však patří k ptákům téměř výlučně monogamním. Je tomu tak pravděpodobně z důvodu obtížnosti výchovy mladých kavek. Velké množství mláďat zahyne dříve, než se naučí létat, oba rodiče musejí věnovat velké množství energie péči o hnízdo a na flirt prostě nezbývá čas.
Druhým důvodem monogamie kavek je růst zkušenosti určitého páru. Čím déle je určitý pár spolu, tím roste pravděpodobnost, že se mu mláďata podaří udržet naživu. Kavky jsou relativně dlouhověcí ptáci, vyplatí se jim tedy nerozbíjet sehrané páry.

Námět pro terénní výzkum: Místní jména

Jméno města Kralupy nemá nejspíš s havraním pokřikem nic společného. Je pravděpodobně odvozené od slov “koru lúpati”, tj. loupat kůru pro tříslo na činění kůží (alespoň to tvrdí oficiální stránky města na http://www.mestokralupy.cz/mesto_historie.asp).
V okolí Kralup se ovšem vyskytuje několik místních bezpochyby odkazujících k aktivitám krkavcovitých ptákům – kromě Veltrus jsou to např. Vraňany.
Zajímavé je, že u dalšího většího nocoviště havranů, Loužku (u Roudnice nad Labem), kde havrani nocují v lužním lese v údolí řeky Ohře, nebyla žádná podobná místní jména zaznamenána.
Jistě by stálo za to důkladně prohlédnout mapy ČR a zjistit koncentraci jmen nějak se vztahujícím k havranům. Relativně častý je především Havraní vrch, obec jménem Havraň se nachází na Mostecku, Havraníky zase leží nedaleko Znojma…
Vladimír Hulpach (Báje a pověsti Čech a Moravy – Střední Čechy, Libri, Praha, 2002) pak uvádí pověst, podle které bylo hradiště Stará Kouřim dobyto nepřáteli díky zradě. Přeživší obyvatelé pak zrádnou babu vystřelili z praku na sever od Kouřimi, kde pak mrtvolu rozklovali havrani. Na paměť této události se pak místní mlýn nazýval Havraník.

Havraní obrazy

Havraní stopa samozřejmě nemůže chybět ani ve výtvarném umění. Zápornou symboliku nese např. na kresbách Mikoláše Alše. Objevuje se především tam, kde chce Aleš zdůraznit neblahou osudovost chvíle – např. Lipany či Bílá hora.
Poslední Vincent van Goghův obraz před malířovou sebevraždou znázorňuje obilné pole s havrany (nejčastěji se označuje přímo jako "Havrani nad žitným/obilným polem"). Toto dílo se dnes nachází ve Van Goghově muzeu v Amsterodamu.
Dovoluji si ocitovat z internetových zdrojů (podle http://www.maturita.cz):
"Den ze dne žil ve strachu z budoucností a z dalšího záchvatu. Poslední obraz, který namaloval, byli Havrani nad obilným polem. Černí ptáci se jako temná předzvěst smrti vznášejí nad lány dozrávajícího obilí, které tak rád ztvárňoval. Koupil si revolver a na poli se pokusil o sebevraždu "
Jenže pozor: anglicky se ten obraz označuje Wheat Field with Crows – tedy jde spíše o vrány. Z obrázku se bohužel dá těžko určit biologická příslušnost černých opeřenců; mnohem patologičtěji ostatně v tomto případě působí jasně, jedovatě a bodavě žluté pole.

A když už jsme u havranů asistujících při slavných sebevraždách: Ochočený havran údajně létal kolem oběšeného francouzského spisovatele Nervala a volal, že má žízeň. Tuto informaci opakovanou na webových stránkách se však nepodařilo potvrdit v životopisných doslovech k žádné z Nervalových knih – půjde pravděpodobně o smyšlenku, která má dodatečně vytvořit vztah mezi Nervalem a Poem.

Noční křik

Báseň jménem Noční křik havranů napsal zřejmě (alespoň na Západě) nejznámější básník staré Číny LiPo.
Báseň začíná verši

Za soumraku
havrani od městských bran
do hnízd se vracejí
z větve na větev přelétají
hlasitě krákorají

Následuje vzpomínka na ztracenou lásku, havrani zde tedy vystupují v roli tvorů přinášejících smutek, poslové špatných zpráv.

Úryvky z právě vycházející knihy
Pavel Houser: Havrani

Triton, 2004
128 str., brož., cena: 59
Detaily o publikaci
http://www.triton-books.cz/book.asp?bookid=126

autor